Co se stále nedaří

 |  5. 4. 2018
 |  Vesmír 97, 193, 2018/4

Ad Vesmír 97, 90, 2018/2

Děkuji za komplexně pojatý příspěvek o ochraně přírody v ČR. Přestože chápu, že v takto omezeném rozsahu zdaleka není prostor věnovat se všem aspektům institucionální ochrany přírody v ČR, i tak mě udivilo, že v odstavci „Co se stále nedaří“ zcela chybí zmínka o (ne)naplňování projektu ÚSES (Územní systém ekologické stability, pozn. red.), resp. jeho podstaty. Jak je z článku patrné, ochrana a snad i management VZCHÚ (Velkoplošných zvláště chráněných území, pozn. red.) je u nás na úrovni evropské špičky. Nicméně systematická tvorba nových či alespoň důsledná ochrana stávajících biokoridorů, které by přírodě blízká biocentra ve VZCHÚ propojovaly, v podstatě neexistují (tedy s výjimkou dálničních přechodů, v drtivé většině ovšem nefunkčních). Transfer genů je tak ve stále unifikovanější a méně prostupné české krajině velmi omezen. Nemluvě o tom, že biokoridory plní v krajině další významné ekosystémové služby (snižují erozi, a tím i omezují nežádoucí projevy bleskových povodní, zvyšují retenci vody v krajině, snižují prašnost, sekvestrují uhlík, posilují krajinný ráz atd.). Chystá státní ochrana přírody v tomto směru nějaký stimul pro hospodáře v krajině, anebo klíčovým nástrojem zůstane Společná zemědělská politika, jejíž nastavení je v ČR přinejlepším diskutabilní?

Jiří Lehejček, UTB Zlín

Odpověď autora: Máte pravdu, že se článek v daném rozsahu nemohl zabývat všemi problémy naší krajiny a péče o ni. Zaměřil jsem jej především na institucionální zajištění a ve zkratce pouze na témata bezprostředně navazující, kam patří i ekologické sítě obecně. Váš názor však rámcově sdílím. Z více důvodů to dosud byla, až na čestné výjimky, tak trochu promarněná šance.

Realizace konceptu ÚSES, tedy plány, projekty a samotná realizace, se potýkala a potýká s řadou problémů již od ustanovení ÚSES v zákoně o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 (nesrovnalosti mezi zákonem a prováděcí vyhláškou odrážející i změnu kompetencí mezi MŽP a MMR). Plány ÚSES byly tvořeny často nekvalitně, s řadou chyb, a nebyly vždy vhodným podkladem pro projekty a realizaci. To se částečně zlepšilo zakotvením nadregionálního a regionálního ÚSES v zásadách územního rozvoje krajů a částečně i s probíhajícími pozemkovými úpravami. Podařilo se také zakotvit podporu realizace ÚSES do dotačních programů v gesci MŽP, zejména Operačního programu Životní prostředí. Programy zemědělské politiky jsou v tomto ohledu eufemisticky řečeno velmi málo efektivní a jejich nastavení je opravdu problematické.

Samotná realizace je komplikovaná z důvodu nedostatku vhodných pozemků či neochoty vlastníků skladebné prvky ÚSES realizovat. I při možné až 100% finanční podpoře ze strany státu na realizaci ÚSES se projekty iniciují obtížně.

AOPK ČR se také intenzivně zabývá otázkou migrací druhů, zpracovala projekt „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“ a metodiku ochrany biotopu zvláště chráněných druhů; oboje s ÚSES přímo souvisí. Zároveň se AOPK ČR snaží do vymezování a realizace ÚSES prosadit ve větší míře biologický aspekt, aby ÚSES více reflektoval potřeby ochrany přírody.

Tedy přestože realizace ÚSES jde pomalu a překonává řadu problémů, domnívám se, že zejména několik nedávných kroků by mělo napomoci k tomu, aby se ÚSES mohl stát základem funkční ekologické sítě v ČR. Této problematice bychom se rádi podrobněji věnovali v některém z budoucích článků.

František Pelc, AOPK ČR

příspěvek byl redakčně krácen a upraven

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorech

Jiří Lehejček

František Pelc

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné