Změní se vaše osobnost, když přijdete o ocas?

Autotomie (aktivní odhození části těla) je obranná strategie řady bezobratlých, ale i některých obratlovců. Z řad obratlovců je schopnost odlomení ocásku dobře prozkoumaná hlavně u ještěrů. Aktivně upuštěný ocas jednak umožnuje ještěrce „vyprostit“ se predátorovi ze sevření, jednak mrskající se upuštěný ocásek upoutává jeho pozornost a zbytek ještěrčího těla (schopný přežít tuto ztrátu) může prchnout do úkrytu. Jaký je však další osud bezocasého ještěra? Jak se s touto ztrátou vyrovnává?

Lampropholis delicata jsou běžní australští scinkové drobného vzrůstu, kteří již nějaký čas poutají pozornost zoologů z Monashovy univerzity v Melbourne. Tito scinkové vykazují osobnostní rysy, někteří z nich jsou bojácnější a straní se ostatních, jiní jsou odvážní, zvědaví a společenštější. Jelikož ztráta ocasu může mít vliv na rychlost pohybu ještěrů (některé druhy mohou být díky „odlehčení“ těla rychlejší, jiné jsou zpomalené kvůli výraznému posunu těžiště), vyvstává otázka, zda se změní celkové chování těchto scinků po ztrátě ocasu.

Zoologové otestovali některé jejich osobnostní behaviorální charakteristiky a pak třetině z nich odstranili polovinu ocasu a třetině ocas celý. Hlavní závěr jejich studie – zatímco ztráta poloviny ocásku neměla vliv na osobnost scinka, jedinci zcela dekaudalizovaní byli mnohem pomalejší, málo aktivní i málo zvědaví. Významné je, že takto se projevovali prakticky všichni bezocasí jedinci bez ohledu na jejich předchozí osobnostní rysy, variabilita mezi nimi a variabilita v čase byla významně snížená. Zjevně se chovají tak, aby jejich pohybový hendikep nezvýšil riziko predace. Jinými slovy, jedinci bez ocasu jsou více zalezlí doma. Zda po ztrátě ocasu trpí i depresí, výzkumníci neuvádějí. Vyvstává však otázka, zda a jak se změní chování a osobnost scinků, až jim zase ocas doroste. Regenerovaný ocas už schopnost autotomie nemá, a predátorovi ho tudíž obětovat nelze, rychlý útěk však umožňuje.

Ztráta ocasu poznamená scinka druhu Lampropholis delicata i psychicky.Snímek Donald Hobern, CC BY 2.0

Michelangeli M. et al.: Animal Behaviour, 2020, DOI: 10.1016/j.anbehav.2020.02.001