Opomenutý ekosystémový prvek

O tom, že je většina pohoří považována za centrum biodiverzity a že zdejší společenstva rostlin velmi citlivě odrážejí globální klimatické změny, není pochyb. Na toto téma už byla napsána řada světových studií. Naopak je zarážející, že o tak zásadní skupině organismů, jako je půdní mikrobiom, nevíme v tomto typu prostředí téměř nic. Podobně jako v nížinách hrají tyto skupiny organismů rozhodující roli v procesech zvětrávání, tvorby půdy, biogeochemických cyklů živin, a jsou proto významné i při kolonizaci půd rostlinami. Právě v půdě bychom mohli očekávat klíč k vysvětlení odezvy rostlin vůči klimatickým změnám. Díky podrobnému sledování půd ve vyšších nadmořských výškách v Alpách (přibližně od 2300 do 3200 m n. m.) se již přece jen naše poznání posunulo dál, lépe řečeno výš, do vyšších nadmořských výšek.

Vysoké horské polohy jsou z našeho pohledu typické svými nepříznivými klimatickými podmínkami, přesto jsou zdejší půdy osídleny velmi různorodými mikrobiálními společenstvy. Jejich různorodost je podmíněna rozmanitostí místních podmínek, jako jsou typ horniny, půdní vlastnosti, klima a typ vegetace. Poměrně důležitá je pro mikrobiální společenstva koncentrace organického uhlíku v půdě, která závisí na intenzitě poutání tohoto prvku rostlinami. Účinnost procesu poutání uhlíku pochopitelně klesá se zhoršujícími se podmínkami prostředí. Druhová rozmanitost bakteriálních společenstev se proto snižuje se zvyšující se nadmořskou výškou. Poněkud překvapivé je, že mnohem důležitějším řídicím faktorem je u bakteriálních organismů pH substrátu. Naopak u houbových mikroorganismů závislost na nadmořské výšce a pH téměř neexistuje. Rozmanitost hub je dána místní vegetací, což podtrhuje důležitost trofických vazeb mezi rostlinami a houbami se stoupající nepřízní podmínek prostředí. Na výskyt mikroorganismů nemá významnější vliv orientace svahů (např. k jihu či severu). Druhová rozmanitost mikroorganismů je však pozitivně závislá na druhové rozmanitosti rostlin, která je zároveň podobně závislá na rozmanitosti (mozaikovitosti) prostředí.

Je zřejmé, že v půdách nejvyšších poloh Alp žijí poměrně různorodé skupiny mikroorganismů, které mohou odlišně reagovat na změny podmínek prostředí. Zatím jsme je pouze hrubě rozdělili na bakterie a houby. Bakterie jsou velmi citlivé na změny podmínek prostředí a budou rychle reagovat na klimatické změny. Houby jsou ke změnám podmínek prostředí citlivé mnohem méně, avšak hrají důležitou úlohu jako dekompozitoři, patogeny a mykorhizní symbionti. Nakonec se musíme smířit s tím, že o uchycování rostlin a ekosystémových procesech i v nejvyšších nadmořských výškách rozhodují různorodé skupiny organismů v půdě, které zůstávají našim očím skryté. Zároveň však citlivě reagují na změny svého prostředí. Určitě jsou to pádné důvody věnovat jim víc pozornosti.

Snímek Marc S

Adamczyk M. et al.: Front. Microbiol., 2019, DOI: 10.3389/fmicb.2019.01080