mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Ztracená kvalita vajíček zestárlých myší

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 283, 2020/5

Ručičky neúprosně tikajících biologických hodin se povedlo u laboratorních myší postrčit zpět aktivací bílkoviny sirtuinu.

K průvodním jevům stárnutí patří i pokles kvality pohlavních buněk. Spermie starších samců zaostávají v mnoha parametrech za pohlavními buňkami mladých samečků. Zhoršuje se také kvalita vajíček stárnoucích samic. S věkem klesá plodnost a zároveň roste riziko narození potomků s vážným postižením. To platí jak pro zvířata, tak i pro člověka.

Problém „neúprosně tikajících biologických hodin“ doléhá na řadu žen, které chtějí mít děti, ale mateřství z nejrůznějších důvodů odkládají. Pomoc jim nabízí reprodukční medicína. Ženy v pokročilejším věku tvoří významnou část pacientek, které se léčí z neplodnosti metodami umělého oplození. Některé ženy nenechají zajít situaci tak daleko. V době, kdy jejich vajíčka ještě neztratila nic ze svých kvalit, podstoupí hormonální stimulaci, po které jim lékaři odeberou zralá vajíčka a ta zmrazí speciálním postupem. V tekutém dusíku při teplotě –196 °C tato „mladá“ vajíčka nestárnou, a až přijde jejich čas, jsou po rozmrazení k dispozici pro umělé oplození. Nikdo však nemůže ženám se stoprocentní jistotou garantovat, že vše vyjde na jedničku a ony skutečně porodí v pokročilejším věku dítě počaté z „mladého“ vajíčka. I proto hledá medicína další způsoby, jak chod biologických hodin zpomalit, nebo dokonce postrčit jejich ručičky zpátky.

Elixír mládí NMN

Biologický „návrat ztraceného mládí“ nyní absolvovaly myší seniorky, kterým početný mezinárodní tým vedený Lindsayem Wu z University of New South Wales v Sydney „omladil“ vajíčka velmi jednoduchou procedurou. Wu a jeho spolupracovníci se zaměřili na jeden z metabolických projevů stárnutí, kterým je pokles hladin nikotinamidadenindinukleotidu (NAD+) ve vajíčkách. Vědci přidávali starším samicím do pitné vody nikotinamidmononukleotid Ztracená kvalita vajíček zestárlých myší Ručičky neúprosně tikajících biologických hodin se povedlo u laboratorních myší postrčit zpět aktivací bílkoviny sirtuinu. text Jaroslav Petr (NMN), z kterého si pak myší organismus vyráběl chybějící molekuly NAD+. Ty jsou kromě jiného důležité i pro správnou funkci enzymu sirtuinu 2 (SIRT2). Sirtuiny regulují široké spektrum buněčných procesů, které mají zásadní vliv na metabolismus, proces stárnutí či zánětlivé reakce.

Po konzumaci NMN se zlepšila kvalita vajíček starých myší a výrazně stoupla jejich plodnost. Z neléčených starých myší porodila po páření s myšákem jen každá šestá. Po „léčbě stáří“ malými dávkami NMN přivedly na svět mláďata dvě třetiny stejně starých myších samiček. Počet mláďat ve vrhu se u myší konzumujících NMN zvýšil na trojnásobek.

Významnou roli sirtuinů na tomto omlazovacím procesu potvrdil experiment, v kterém vědci zasáhli do dědičné informace myší tak, aby zvířata produkovala zvýšené množství sirtuinu 2. Tyto myši si udržovaly vysokou plodnost i ve věku, kdy je běžné, že citelně klesá. Zablokování genu pro sirtuin 2 a potlačení produkce tohoto enzymu však nemělo na plodnost myší významný dopad.

Varování před samoléčbou

Poměry panující v organismu při rozmnožování se u myší a primátů včetně člověka dost podstatně liší. Není proto jasné, nakolik by konzumace NMN zvýšila kvalitu vajíček stárnoucích žen. Navíc pokusy na myších naznačily, že vyšší dávky NMN mohou plodnost narušit. Autoři studie upozorňují, že některé látky, z nichž si organismus dokáže vyrobit NAD+ (např. nikotinamidribosid), jsou obsažené v různých potravinových doplňcích. Důrazně proto varují: „Ženy, které chtějí otěhotnět, by neměly tyto potravinové doplňky užívat, aspoň do doby, než budou provedeny potřebné ověřovací studie.“

Bertoldo M. J. et al.: NAD+ Repletion Rescues Female Fertility during Reproductive Aging. Cell Reports 30, 1670–1681, 2020, DOI: 10.1016/j.celrep.2020.01.058

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...