Pochopení lidské migrace
| 4. 5. 2020Archeogenomika představuje cestu, jak se dostat ke kořenům lidstva prostřednictvím znalosti naší DNA.
Většině čtenářů je patrně známo, že čtení lidské DNA se v posledních dvaceti letech nesmírně zlevnilo. Určení všech zhruba 3,1 miliardy písmen (tj. nukleotidových bází) prvního lidského genomu stálo okolo 3 miliard dolarů (tj. dobře zapamatovatelný 1 $ za písmeno). Jako jeden z největších výdobytků vědy to slavnostně oznámil prezident Bill Clinton v Bílém domě 25. června 2000. Dnes stačí k přečtení genomu kohokoli z nás jen pár set dolarů, což představuje neuvěřitelné desetitisícinásobné zlevnění. Firmy se předhánějí v cenách a úrovni sekvenování, kvalitě a hloubce interpretace výsledků. Jakmile Angličané oznámí, že určí sekvenci genomů desítek tisíc svých soukmenovců, Číňané kontrují o řád vyššími plány, které se pak stávají realitou. Takový technologický pokrok má nevyhnutelně obrovský vliv na humánní medicínu a tento trend bude dál sílit.
O překvapení nouze nebude
Cílem našeho sdělení je ale nastínit možnosti, jež levné sekvenování a prudce rostoucí počet a pestrost analyzované lidské DNA přinášejí a přinesou pro pochopení lidské migrace, původu a příbuznosti národů, genealogie jednotlivců a dalších otázek týkajících se minulosti lidstva, které se, pokud jsme si je vůbec kladli, donedávna zdály nezodpověditelné. Zatímco v roce 2000 byly přečteny dva kompletní genomy a do roku 2013 jejich počet vzrostl na pouhých čtrnáct, k výraznému zlomu došlo v posledních letech, jelikož odhad „poskládaných“ lidských genomů překročil osm tisíc v roce 2018 a dál prudce roste. Můžeme se tak těšit na odhalování velkých tajemství z minulosti lidské civilizace a doufat, že jejich rozluštění posílí vnímání společné lidské identity a nestane se z nich naopak politikum, které by odůvodňovalo územní požadavky či pocity nadřazenosti jedněch nad druhými.
Každopádně je jisté, že o velká překvapení nebude nouze. Stačila analýza jedné kůstky z prstu mladé dívky, která zemřela před 30 až 50 tisíci lety v Denisově jeskyni na Sibiři, aby se vedle nám dobře známých neandertálců a kromaňonců objevila třetí a do té doby zcela neznámá linie našich předků. Nálezy opičích a lidských ostatků vedly k přepisování kapitol o původu lidstva již před nástupem molekulární biologie, ale diskuse nad interpretací několika kostních znaků se nedají srovnávat s analýzou stovek až tisíců miliard písmen DNA. Je málo oborů, kde došlo k tak exponenciálnímu nárůstu dat, jako je tomu u archeogenomiky, jinými slovy studia starých kostí nejnovějšími metodami.
Rizika chorob i odhady vlastností
Důsledky pro naše poznání tomu odpovídají. V současnosti si můžete dát přečíst genom a dozvíte se nejen míru rizika nástupu desítek geneticky podmíněných chorob, ale budete také překvapeni často přesnými odhady různých vašich vlastností, jako je typ ušního mazu či tvar boltce, zda ucítíte ve své moči asparagovou kyselinu po snědení chřestu, zda máte tendenci k šedivění či ztrátě vlasů nebo jakou barvu mají vaše oči. Ještě užitečnější bude z genomu vyčtená předpověď týkající se vaší citlivosti na řadu léků, díky níž se můžete vyhnout nepříznivým důsledkům jejich aplikace. Lze odhadnout vaši zvýšenou odolnost či naopak citlivost k některým patogenům ap. Dozvíte se také, jaké procento vaší dědičné informace jste zdědili po neandertálcích, zda v sobě nosíte stopy DNA obyvatel Asie či tichomořských ostrovů, a v případě obzvlášť pečlivých analýz i odkud s vysokou pravděpodobností pocházejí předci vašeho tatínka a vaší maminky. Pokud jste spáchali trestný čin, mají úřady řady zemí právo znát vaši DNA a ocitnete se v rozrůstajících se databázích. Tímto výčtem však zdaleka nejsou vyčerpány všechny informace, které lze získat z vašeho genomu čili z nepatrného množství DNA.