i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Lahvenka velká, nečekaný obyvatel Prášilského jezera

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 176, 2020/3

Mimořádné terénní průzkumy občas přinesou nečekané výsledky. To je i případ nedávného potápěčského výzkumu Prášilského jezera.

Prášilské jezero je jedno z pěti ledovcových jezer, která se na našem území nacházejí pouze na Šumavě. S ohledem na polohu ve srážkově bohaté horské oblasti a citlivé podloží všech pět šumavských jezer silně zasáhly kyselé srážky, které v druhé polovině 20. století do malých povodí deponovaly emise oxidů síry a dusíku. Ty se sem přenášely atmosférou z celé Evropy, zažívající v té době rozmach průmyslu a zejména tepelných elektráren. V povodí šumavských jezer došlo k dramatickému okyselení povrchových vod. Kvůli tomu jejich pH dosahovalo hodnot menších než 4,5 a z půd se také vymývaly ionty hliníku, toxické pro vodní rostliny a živočichy [4].

Silné okyselení jezerních vod a extrémní koncentrace toxického hliníku způsobily vymizení většiny vyšších organismů a významné ochuzení biologické rozmanitosti šumavských jezer již v sedmdesátých letech minulého století. V té době tvořila jezera součást vojensky střeženého pohraničí komunistického Československa a pro hydrobiology byla jen obtížně dostupná, přesto se změny podařilo zachytit.

Po zpřístupnění Šumavy a vyhlášení národního parku v roce 1991 zahájilo několik vědeckých týmů pravidelný výzkum šumavských jezer. Jejich chemismus v té době již vykazoval známky přirozeného zotavování, a to především díky postupnému odsíření elektráren v celé Evropě a razantní proměně ekonomik postkomunistických zemí. Světově unikátní výzkum v bezzásahových zónách národního parku mimo jiné ukázal, jak nesmírně pomalá je přirozená obnova vodních ekosystémů narušených člověkem.

Zotavování jezer

Teprve s mnohaletým zpožděním se začínaly objevovat některé organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer [5]. Týmy z Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity a dalších vědeckých institucí v planktonních sítích znovu nacházejí například drobné planktonní korýše – nejprve se do jezer vrací břichatka jezerní (Ceriodaphnia quadrangula), do některých už i hrotnatka průsvitná (Daphnia longispina) a další druhy. Ve všech jezerech už se znovu zabydlely i larvy citlivějších druhů vodního hmyzu a v posledních letech se do obou Javorských jezer vrátily také ryby.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrologie

O autorech

Petr Znachor

Martina Čtvrtlíková

Jaroslav Vrba

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...