i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Lahvenka velká, nečekaný obyvatel Prášilského jezera

 |  3. 3. 2020
 |  Vesmír 99, 176, 2020/3

Mimořádné terénní průzkumy občas přinesou nečekané výsledky. To je i případ nedávného potápěčského výzkumu Prášilského jezera.

Prášilské jezero je jedno z pěti ledovcových jezer, která se na našem území nacházejí pouze na Šumavě. S ohledem na polohu ve srážkově bohaté horské oblasti a citlivé podloží všech pět šumavských jezer silně zasáhly kyselé srážky, které v druhé polovině 20. století do malých povodí deponovaly emise oxidů síry a dusíku. Ty se sem přenášely atmosférou z celé Evropy, zažívající v té době rozmach průmyslu a zejména tepelných elektráren. V povodí šumavských jezer došlo k dramatickému okyselení povrchových vod. Kvůli tomu jejich pH dosahovalo hodnot menších než 4,5 a z půd se také vymývaly ionty hliníku, toxické pro vodní rostliny a živočichy [4].

Silné okyselení jezerních vod a extrémní koncentrace toxického hliníku způsobily vymizení většiny vyšších organismů a významné ochuzení biologické rozmanitosti šumavských jezer již v sedmdesátých letech minulého století. V té době tvořila jezera součást vojensky střeženého pohraničí komunistického Československa a pro hydrobiology byla jen obtížně dostupná, přesto se změny podařilo zachytit.

Po zpřístupnění Šumavy a vyhlášení národního parku v roce 1991 zahájilo několik vědeckých týmů pravidelný výzkum šumavských jezer. Jejich chemismus v té době již vykazoval známky přirozeného zotavování, a to především díky postupnému odsíření elektráren v celé Evropě a razantní proměně ekonomik postkomunistických zemí. Světově unikátní výzkum v bezzásahových zónách národního parku mimo jiné ukázal, jak nesmírně pomalá je přirozená obnova vodních ekosystémů narušených člověkem.

Zotavování jezer

Teprve s mnohaletým zpožděním se začínaly objevovat některé organismy indikující biologické zotavování šumavských jezer [5]. Týmy z Biologického centra AV ČR, Jihočeské univerzity a dalších vědeckých institucí v planktonních sítích znovu nacházejí například drobné planktonní korýše – nejprve se do jezer vrací břichatka jezerní (Ceriodaphnia quadrangula), do některých už i hrotnatka průsvitná (Daphnia longispina) a další druhy. Ve všech jezerech už se znovu zabydlely i larvy citlivějších druhů vodního hmyzu a v posledních letech se do obou Javorských jezer vrátily také ryby.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Hydrologie

O autorech

Petr Znachor

Martina Čtvrtlíková

Jaroslav Vrba

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...