i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Války a přátelství mezi květy

 |  3. 2. 2020
 |  Vesmír 99, 95, 2020/2

Většina z nás považuje podvědomě květy, květenství či rozkvetlé louky za ztělesnění krásy, pohody a přírodní dokonalosti. Svět květů však zdaleka není tak idylický, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vztahy na všech úrovních organizace od těch v jednotlivých květenstvích přes vztahy v rámci jedince až po vztahy vnitrodruhové a mezidruhové tak často připomínají spíše neúprosný boj.

Již na úrovni květenství a jedince nás překvapí řada jevů, které neodpovídají jednoduché představě, že květy vykvetou, jsou opyleny a následně se vyvinou plody. Vědce již od nepaměti zaráží, že velká část rostlin s hermafroditními květy produkuje mnohem více květů, než kolik nakonec vytvoří plodů. U mnoha druhů se tak běžně uplatní méně než deset procent květů. Navíc u některých druhů je představa, že by všechny květy produkovaly plody, spíše úsměvná.

Například z takového květenství mangovníku, které nese několik stovek drobných oboupohlavných květů (mimoto mají v květenstvích i květy čistě samčí), by mohlo vzniknout plodenství vážící více než 100 kg. Mnoho takto těžkých plodenství, která by se na stromě vyvinula, by zcela jistě byla daleko za jeho mechanickými možnostmi. I proto je mnohem rozumnější, že v květenství mangovníku dozrává často jen jeden či několik málo plodů. Podobná situace je třeba i u druhu Berlinia bracteosa, dominantního stromu z čeledi bobovitých rostoucího v tropických pralesích Guinejského zálivu (obr. 1).

Pokud připustíme, že toto chování, kdy rostliny produkují nadbytečné květy, má nějaký racionální základ, nabízí se řada vysvětlení:

1. Část květů je na rostlině proto, aby zvyšovala atraktivitu rostliny pro opylovače. Tento scénář je možný, avšak téměř všechny studie zabývající se vztahem počtu květů a frekvencí návštěv na květ ukazují, že zvyšování počtu květů vede ke zvyšování frekvence jen do určité míry. Pokud je květů již mnoho, opylovači nestíhají a frekvence se snižuje.

2. Část květů sice nevytvoří plody, ale slouží funkčně jako květy samčí a svou genetickou výbavu předává do další generace prostřednictvím pylu. Z evolučního pohledu mohou mít jedinci produkující nadbytečné květy výhodu, pokud zvýšení samčího fitness (tj. zvýšení úspěšnosti předání genetické výbavy do další generace prostřednictvím pylu) převáží ztráty samičího fitness v důsledku snížené možnosti investic zdrojů do plodů. Pokud by ovšem byl toto jediný mechanismus vysvětlující nadprodukci květů, byly by samičí orgány u většiny květů zbytečné. Evoluce by pak měla běžně upřednostňovat rostliny tvořící jak oboupohlavné, tak samčí květy. To však v přírodě nepozorujeme a většina rostlin vytváří květy oboupohlavné.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie, Botanika

O autorovi

Štěpán Janeček

Mgr. Štěpán Janeček, Ph.D., (*1976) vystudoval botaniku na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity. Působí na katedře ekologie PřF UK v Praze. Věnuje se především studiu interakcí mezi rostlinami a opylovači, výzkumu luční vegetace a tropické ekologii.
Janeček Štěpán

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...