Jedy zákeřnic

Zákeřnicovití (Reduviidae, anglicky Assassin bugs) jsou rozsáhlá čeleď dravých ploštic s přibližně 6800 dosud známými druhy. Jejich předkové lovili druhohorní mravence už v období střední jury (~178 milionů let), čeleď však zaznamenala velký rozvoj až od spodní křídy (~97 milionů let). Některé zákeřnice mají poměrně široký záběr kořisti, jiné se při lovu specializují na úzce vymezené taxony, zejména členovce (hmyz, pavouci, stonožky). Určité druhy mají rádi farmáři pro jejich podíl na biologické kontrole populací škůdců. Příslušníci podčeledi Triatominae se živí krví obratlovců. S oblibou sají v okolí úst, odtud anglické označení kissing bugs či vampire bugs. Při střídání hostitelů přenášejí původce závažných nemocí, například prvoka Trypanosoma cruzi, který vyvolává Chagasovu chorobu.

Zákeřnice používají při lovu i k obraně jedy tvořené koktejlem peptidů a dalších látek různé velikosti a účinku. Vylučují je z několika specializovaných žláz, které se liší složením sekretu a jež jsou aktivovány podle okolností (lov, obrana). Neurotoxiny a inhibitory iontových kanálů slouží k znehybnění a usmrcení oběti, ale také k odstrašení predátorů bolestivými podněty. (Při zásahu sliznic i na dálku. Africká ploštice Platymeris rhadamanthus umí poměrně přesně „plivnout“ až na vzdálenost 30 cm.) Enzymy vyloučené se slinou do tkání zajistí jejich natrávení a zkapalnění. Funkce jednotlivých složek těchto směsí byly zatím studovány jen u malého počtu druhů. Předpokládá se však, že jedy zákeřnic mohou být zdrojem řady nových farmakologicky využitelných struktur.

Zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus, fotografie) se vyskytuje od Středomoří přes střední Evropu dále na východ přes střední Asii až po Čínu, v České republice je poměrně hojná především v nížinách a pahorkatinách. Dosahuje velikosti 14–17 mm. Živí se rozličným hmyzem. Nymfy žijí na povrchu země, dospělci na svou oběť často číhají na květech rostlin.Snímek Oldřich Lapčík

Účinky jedu zákeřnice červené (Rhynocoris iracundus) na krevničku Schistosoma mansoni testovala studie týmu z univerzity v Giesenu (Německo). Badatelé získali obranný sekret postupem trochu připomínajícím odběr hadího jedu – lehký stisk nohy pinzetou zákeřnici přiměl útočit na předloženou mikrozkumavku krytou tenkou parafínovou fólií. Sekret blokoval rozmnožování krevniček při koncentracích od 10 mg/ml (vztaženo na celkový protein), vyšší koncentrace (25 a 50 mg/ml) snižovaly i jejich pohyblivost a po delší době vedly k úhynu.