Uvězněná energie

Když jsme v redakci před časem začali mluvit o tom, že bychom ústřední téma jednoho z letošních čísel věnovali skladování energie, měli jsme na mysli především důležitost tohoto problému pro techniku a energetiku. Akumulátory napájející spotřební elektroniku chceme co nejmenší, nejlehčí a zároveň s co největší kapacitou a rychlostí nabíjení. Změny probíhající v automobilovém průmyslu kladou značné požadavky na energii „sbalenou na cesty“. Nutnost zajistit bezproblémové dodávky elektrické energie a stabilitu přenosové soustavy v době rostoucího podílu obnovitelných zdrojů zdůrazňuje potřebu velkokapacitních úložišť…

Tomáš Kazda na s. 633 nabízí přehled současných a budoucích řešení pro akumulátory. Jeho text se nepřekvapivě neustále vrací k jednomu klíčovému chemickému prvku. Lithiu se věnuje i článek Jana Rohovce a Tomáše Navrátila na s. 628, ale kromě praktického využití v bateriích si všímá i otázek spojených se strategickým charakterem této suroviny.

Energie a suroviny s ní související představují významné komodity, jejichž dostatek či nedostatek ovlivňuje prosperitu jednotlivých zemí a (ne)stabilitu globálního politického uspořádání. Lithium je významnou figurkou, s níž tahají hráči na mezinárodní úrovni, ale o jeho síle jsme se přesvědčili i v našich malých měřítkách, když se jeho krušnohorské ložisko stalo nástrojem politického boje před parlamentními volbami v roce 2017. Lithium se po olovu stalo druhým chemickým prvkem, který dal jméno porevoluční politické kauze. Tentokrát je souvislost politiky s kovem přímočařejší než pouhá shoda chemické značky s iniciály jedné političky.

Ukládání mechanické energie do rotačního pohybu setrvačníku není v absolutních hodnotách tak významné jako skladování energie v akumulátorech, ale existují aplikace, v nichž má nezastupitelnou roli. O tom, jak udržet setrvačník v pohybu s co nejmenšími ztrátami, je rozhovor s odborníky z Ústavu termomechaniky AV ČR na s. 636. A o různých formách ukládání tepelné energie od prosté akumulace citelného tepla přes využití skupenských změn po termochemické materiály si můžete přečíst na našem webu.

Petr Zouhar do tématu vnesl problematiku ukládání energie v lidském těle (s. 638). Tělo umí ukládat energii velice efektivně jak pro potřeby krátkodobé (od ledničky k posilovně), tak i dlouhodobé (od úrody po zimní nouzi). Ale protože ledničku míváme plnou celoročně a místo dřiny na poli se (mnozí) dřeme na kancelářské židli, efektivita tvorby dlouhodobých energetických zásob v organismu je nám spíše na škodu. Obezita je ostatně skloňována jako rizikový faktor i při infekci koronavirem SARS-Cov-2.

Z cyklu DědciIvan M. Havel

Archeolog Jan Turek připomíná, že energii nezačali lidé skladovat až s průmyslovou revolucí, ale v jiné formě si tak počínali odpradávna (s. 641).

V ukládání energie se mimochodem vyznají i šarlatáni všeho druhu. Na trhu je nepřeberná nabídka předmětů nabitých léčivou, kosmickou či harmonizační energií – od svíček přes krystaly po Bachovy květové esence. Snad nám odpustíte, že jim se v tomto čísle věnovat nebudeme.

Neodpustím si ještě krátkou poznámku na závěr, ani se pro ni nebudu snažit budovat nějaký oslí můstek. Když jsem 18. března psal úvodník dubnového Vesmíru, nazval jsem ho Dopis do budoucnosti. Česká republika si zvykala na přísná omezení související se snahou zastavit šíření nového viru. Měli jsme 464 potvrzených nákaz a žádného mrtvého. Když Vesmír 6. dubna vyšel, počet potvrzených nákaz stoupl na desetinásobek a virus si vyžádal 83 obětí. Pár dní poté začaly denní počty úmrtí i hospitalizací klesat a země se pomalu probouzela k životu.

Tento úvodník píšu 14. října. Denní přírůstky pozitivně testovaných zatím dvakrát překročily hranici 8000 (a nyní, v podvečer, je z předběžných dat pravděpodobné, že máme zaděláno na nový rekord). Evidujeme 68 740 aktivních případů (téměř 130 000 celkem), 1106 lidí zemřelo. Vesmír vychází 2. listopadu a podle seriózních modelů (včetně vládních analýz, které se v těchto dnech dostaly do médií) nás čekají náročné týdny. Napovídá to i laický pohled na dosavadní trendy. Člověk nemusí být epidemiolog, aby ho vývoj počtu hospitalizací a vážných průběhů znepokojil. Který ze scénářů se naplní, nevím – vy už ano. Držím nám palce.