i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Uvězněná energie

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 611, 2020/11

Když jsme v redakci před časem začali mluvit o tom, že bychom ústřední téma jednoho z letošních čísel věnovali skladování energie, měli jsme na mysli především důležitost tohoto problému pro techniku a energetiku. Akumulátory napájející spotřební elektroniku chceme co nejmenší, nejlehčí a zároveň s co největší kapacitou a rychlostí nabíjení. Změny probíhající v automobilovém průmyslu kladou značné požadavky na energii „sbalenou na cesty“. Nutnost zajistit bezproblémové dodávky elektrické energie a stabilitu přenosové soustavy v době rostoucího podílu obnovitelných zdrojů zdůrazňuje potřebu velkokapacitních úložišť…

Tomáš Kazda na s. 633 nabízí přehled současných a budoucích řešení pro akumulátory. Jeho text se nepřekvapivě neustále vrací k jednomu klíčovému chemickému prvku. Lithiu se věnuje i článek Jana Rohovce a Tomáše Navrátila na s. 628, ale kromě praktického využití v bateriích si všímá i otázek spojených se strategickým charakterem této suroviny.

Energie a suroviny s ní související představují významné komodity, jejichž dostatek či nedostatek ovlivňuje prosperitu jednotlivých zemí a (ne)stabilitu globálního politického uspořádání. Lithium je významnou figurkou, s níž tahají hráči na mezinárodní úrovni, ale o jeho síle jsme se přesvědčili i v našich malých měřítkách, když se jeho krušnohorské ložisko stalo nástrojem politického boje před parlamentními volbami v roce 2017. Lithium se po olovu stalo druhým chemickým prvkem, který dal jméno porevoluční politické kauze. Tentokrát je souvislost politiky s kovem přímočařejší než pouhá shoda chemické značky s iniciály jedné političky.

Ukládání mechanické energie do rotačního pohybu setrvačníku není v absolutních hodnotách tak významné jako skladování energie v akumulátorech, ale existují aplikace, v nichž má nezastupitelnou roli. O tom, jak udržet setrvačník v pohybu s co nejmenšími ztrátami, je rozhovor s odborníky z Ústavu termomechaniky AV ČR na s. 636. A o různých formách ukládání tepelné energie od prosté akumulace citelného tepla přes využití skupenských změn po termochemické materiály si můžete přečíst na našem webu.

Petr Zouhar do tématu vnesl problematiku ukládání energie v lidském těle (s. 638). Tělo umí ukládat energii velice efektivně jak pro potřeby krátkodobé (od ledničky k posilovně), tak i dlouhodobé (od úrody po zimní nouzi). Ale protože ledničku míváme plnou celoročně a místo dřiny na poli se (mnozí) dřeme na kancelářské židli, efektivita tvorby dlouhodobých energetických zásob v organismu je nám spíše na škodu. Obezita je ostatně skloňována jako rizikový faktor i při infekci koronavirem SARS-Cov-2.

Archeolog Jan Turek připomíná, že energii nezačali lidé skladovat až s průmyslovou revolucí, ale v jiné formě si tak počínali odpradávna (s. 641).

V ukládání energie se mimochodem vyznají i šarlatáni všeho druhu. Na trhu je nepřeberná nabídka předmětů nabitých léčivou, kosmickou či harmonizační energií – od svíček přes krystaly po Bachovy květové esence. Snad nám odpustíte, že jim se v tomto čísle věnovat nebudeme.

Neodpustím si ještě krátkou poznámku na závěr, ani se pro ni nebudu snažit budovat nějaký oslí můstek. Když jsem 18. března psal úvodník dubnového Vesmíru, nazval jsem ho Dopis do budoucnosti. Česká republika si zvykala na přísná omezení související se snahou zastavit šíření nového viru. Měli jsme 464 potvrzených nákaz a žádného mrtvého. Když Vesmír 6. dubna vyšel, počet potvrzených nákaz stoupl na desetinásobek a virus si vyžádal 83 obětí. Pár dní poté začaly denní počty úmrtí i hospitalizací klesat a země se pomalu probouzela k životu.

Tento úvodník píšu 14. října. Denní přírůstky pozitivně testovaných zatím dvakrát překročily hranici 8000 (a nyní, v podvečer, je z předběžných dat pravděpodobné, že máme zaděláno na nový rekord). Evidujeme 68 740 aktivních případů (téměř 130 000 celkem), 1106 lidí zemřelo. Vesmír vychází 2. listopadu a podle seriózních modelů (včetně vládních analýz, které se v těchto dnech dostaly do médií) nás čekají náročné týdny. Napovídá to i laický pohled na dosavadní trendy. Člověk nemusí být epidemiolog, aby ho vývoj počtu hospitalizací a vážných průběhů znepokojil. Který ze scénářů se naplní, nevím – vy už ano. Držím nám palce.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Skladování energie
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika, Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Lesk a bída tloustnutí

Pro zdárné fungování našich těl je klíčová schopnost ukládat si energii na krátkou či delší dobu v podobě zásobních sacharidů a lipidů. Pokud však...

Lithium, dar Země modernímu člověku

Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...

Akumulátory současnosti a budoucnostiuzamčeno

Nobelovu cenu za chemii v roce 2019 dostali John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham a Akiro Yoshino za rozvoj dobíjecích lithium-iontových...

A přece se točí…videokomerce

Akumulace mechanické energie v rotujících setrvačnících patří k méně známým způsobům (krátkodobého) skladování energie. Setrvačník se obvykle...

Pravěká energie v každém mobiluuzamčeno

Na první pohled by se mohlo zdát, že ukládání energie je ryze moderní problém naší civilizace. Omyl. Ukládání energie řešili už naši pravěcí...

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné