i

Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

O čem si povídají nosorožci tuponosí?

 |  2. 11. 2020
 |  Vesmír 99, 654, 2020/11

Studium hlasové komunikace živočichů se rychle rozvíjí a díky němu získáváme cenné informace o chování mnoha druhů. Detailní studie o hlasové komunikaci nosorožců z volné přírody však donedávna chyběly.

Hlasové projevy hrají významnou roli v sociálním chování živočichů, přenášejí informace rychle a umožňují komunikaci i na velkou vzdálenost. Ačkoliv často míří přímo ke konkrétnímu jedinci (jedincům), může je zachytit mnoho dalších zvířat a využít informace v nich obsažené. Nosorožci tuponosí (Ceratotherium simum) a Cottonovi (C. cottoni) mají široký hlasový repertoár, který zahrnuje hlasy používané v kontextu agrese, submise, říje, vyhledávání kontaktu, kojení nebo bránění samici v opuštění teritoria samce. Savčí systematici teprve relativně nedávno navrhli, aby zmíněné dvě formy nosorožce byly označeny za samostatné druhy (viz také Vesmír 89, 368, 2010/6). Samci obou těchto druhů jsou teritoriální, nicméně v každém území se mohou vyskytovat až tři podřízení dospělí samci, kteří se chovají k majiteli teritoria submisivně. Samci si značí své teritorium trusem a močí. Samice, mláďata a mladá nedospělá zvířata žijí ve skupinkách v překrývajících se domovských okrscích.

Přirozeným místem výskytu nosorožce tuponosého je jižní Afrika a podle posledních údajů z roku 2017 žije ve volné přírodě asi 18 tisíc jedinců. Nosorožec Cottonův se vyskytoval v Africe střední, ve volné přírodě však byl bohužel s největší pravděpodobností vyhuben a v současnosti přežívají pouze dvě samice v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Vědci ale v minulosti odebrali genetický materiál od dalších jedinců chovaných v zoologických zahradách a v současnosti se snaží o rozmnožení tohoto druhu za pomoci získávání embryí in vitro, embryotransferu a buněčného inženýrství.

Kontaktní a říjové hlasy

Součástí hlasových projevů nosorožců tuponosých a Cottonových jsou hlasy kontaktní (takzvané sípání neboli „pant“) a říjové (chraplavé sípání neboli „hic“), které se skládají ze série sípavých zvuků tvořených intenzivními nádechy a výdechy. Kontaktní hlasy používají nosorožci nejčastěji, když se zvířata z jedné skupinky navzájem ztratí a volají se, když jedinec přistupuje blíže ke své skupině nebo se setká více skupinek a vzájemně se zdraví. Dospělí samci volají kontaktním hlasem dospělou samici, ztratí-li ji z očí. Speciálním typem hlasu kontaktního je hlas říjový, který samci používají během přístupu k samici (tedy ve vizuálním kontaktu), nejčastěji během říje. Dospělý samec doprovází samici až dvacet dní předtím, než přijde do říje, a čas od času k ní přistupuje a volá říjovým hlasem. Frekvence těchto vokalizací se zvyšuje s časem a během posledních pár hodin před kopulací přibývá výrazně na intenzitě, přičemž samec opakovaně naskakuje na samici a snaží se o páření.

Náš dřívější výzkum ukázal, že kontaktní hlasy nosorožců tuponosých a Cottonových obsahují informace o identitě i druhu jedince a u nosorožců tuponosých se liší i v závislosti na věku a sociální situaci zvířete. Tyto signály jsou zakódované v časových parametrech hlasu i v jeho frekvenčních charakteristikách [1]. Abychom zjistili, které signály dokážou nosorožci z hlasů rozpoznat a jaký význam mají v jejich sociálním a teritoriálním chování, uskutečnila jsem dlouhodobé studie volně žijících nosorožců tuponosých v jihoafrických rezervacích Hluhluwe-iMfolozi Park, Welgevonden Game Reserve, Lapalala Wilderness a Mthethomusha Nature Reserve, kde jsem nosorožcům pouštěla za kontrolovaných podmínek nahrávky hlasů a studovala jejich reakce. Hlasy nosorožců jsem nahrávala, když jsem je následovala pěšky nebo v terénním autě, kromě zmíněných rezervací i v Lichtenburg Biodiversity Conservation Centre (JAR) a v zoologických zahradách ve Dvoře Králové, Zlíně, Salcburku a Bratislavě. [2, 3]

Charakteristiky hlasů

Analýzy říjových hlasů dospělých teritoriálních samců ukázaly, že jsou delší a obsahují více elementů, tedy nádechů a výdechů, než kontaktní hlasy, kdy samec samici nevidí. U paviánů čakma a pand velkých bylo popsáno, že rostoucí délka hlasu a více prvků v hlase souvisejí s větší mírou rozrušení jedince. Dospělí samci nosorožců tuponosých jsou samotářští, a ačkoliv volání kontaktním hlasem prozrazuje jejich snahu o kontakt se samicí, jsou rozrušenější, je-li jejich motivací páření. Říjové hlasy teritoriálních samců také dle našich zjištění obsahují výrazně více výdechů než nádechů oproti kontaktním hlasům a nádechy jsou často velmi krátké. Zdá se tedy, že samec se nadechuje především proto, aby doplnil kyslík a mohl pokračovat ve volání a opakování výdechů, které mohou stimulovat samici, napomáhat k vyvolání její říje nebo ji informovat o kvalitě samce. Podobně jako troubení jelenů během rozmnožovací sezony urychluje nástup ovulace u laní. Ty si rovněž vybírají jeleny podle hlasových charakteristik troubení, které naznačují vyšší reprodukční úspěch. Kontaktní hlasy dospělých nosorožčích samců lze podle našich analýz s vysokou pravděpodobností klasifikovat podle dominantního statusu samce (teritoriální, nebo podřízený).

Co z hlasů rozpoznají samci?

Volně žijícím teritoriálním samcům nosorožců tuponosých jsem pouštěla nahrávky hlasů z reproduktoru v terénním autě vzdáleném asi 15 až 35 metrů od konkrétního samce. Mé playbackové experimenty měly ukázat, zda samci rozlišují mezi kontaktními hlasy teritoriálních samců a dospělých samic vlastního druhu a jaké jsou jejich reakce na hlasy blízce příbuzných nosorožců Cottonových. Zjistili jsme, že samci vizuálně izolovaní od ostatních nosorožců rozpoznali pohlaví volajícího jedince a na kontaktní hlasy dospělých samic vlastního druhu reagovali intenzivněji, více chodili a běhali. Samci, kteří doprovázeli dospělou samici a zůstávali s ní na viditelnou vzdálenost, mezi kontaktními hlasy samců i samic vlastního druhu ale nerozlišovali a reagovali variabilně. Jak víme od jiných druhů, reakce zvířat na hlasové projevy může záviset na přihlížejících jedincích, a lze tedy předpokládat, že i reakce samců v naší studii ovlivnila přítomnost samice a konkrétní sociální situace. Výsledky mého dalšího playbackového experimentu ukázaly, že samci ve vizuální izolaci od ostatních nosorožců reagovali intenzivně a rozlišovali mezi hlasy samic a teritoriálního samce nosorožce Cottonova. Samci též reagovali intenzivněji na jeho hlas než na hlasy teritoriálních samců vlastního druhu, zřejmě jsou tedy schopni rozpoznat rozdíly mezi hlasy obou druhů. Reakce samců pravděpodobně ovlivnil tzv. efekt novosti: areály výskytu obou druhů se nepřekrývají a nové, nezvyklé charakteristiky v hlase tak mohly vyvolat intenzivnější reakci samců.

Zajímalo nás také, zda teritoriální samci vnímají hlasové projevy cizích samců vlastního druhu a reagují na ně, když se dostanou do jejich teritoria a volají na místní samice, a zda na základě těchto hlasů dokážou určit dominantní status (teritoriální nebo podřízený) a motivaci vetřelce (volání kontaktním hlasem k samici mimo říji nebo přístup k samici v říji). Dospělí samci se dostávají do cizího území nejčastěji při cestě k vodnímu zdroji, majiteli teritoria se snaží vyhnout, pokud ale dojde ke konfrontaci, chovají se submisivně. Nicméně v určitých případech se mohou pokusit o převzetí teritoria, také se mohou setkat se samicemi a případně se s některou spářit, přichází-li právě do říje. Majitel teritoria tak přijde o šanci k rozmnožení.

Abych simulovala přítomnost vetřelce, pouštěla jsem samcům záznam kontaktních a říjových hlasů cizích podřízených a teritoriálních samců. Ukázalo se, že samci reagovali nejintenzivněji na kontaktní hlasy podřízeného samce, přistupovali k reproduktoru a věnovali nejdelší čas hledání vetřelce (chodili a běhali okolo). Na přítomnost cizího teritoriálního samce reagovali majitelé teritorií jinak. Nerozlišovali výrazně mezi jejich kontaktními a říjovými hlasy. Přestože často také přistupovali k reproduktoru a hledali vetřelce, víc času trávili natočeni směrem k reproduktoru, hleděli k němu a snažili se naslouchat.

Rozdílné reakce patrně vyplývají z toho, že cizí podřízený samec se sice může pokusit o převzetí teritoria, ale zároveň jeho bojeschopnost bývá menší. Ačkoliv cizí teritoriální samci představují pro majitele teritoria větší riziko, s vyšší pravděpodobností pouze míří k vodnímu zdroji a náhodně volají na samici, kterou cestou potkali. V takové situaci je tedy pro majitele teritoria důležité nejdříve pozorně naslouchat a snažit se zhodnotit situaci. Nicméně byly překvapivé celkově slabší reakce samců na říjové hlasy teritoriálních vetřelců než na kontaktní hlasy podřízených samců. Pokud totiž majitel teritoria slyší cizího samce volat k říjné samici, znamená to, že přichází o své právo k páření. Možná samci posuzovali u našich nahrávek nám neznámé charakteristiky hlasů, reflektující určité parametry vokalizujícího samce, např. velikost jeho těla nebo hladinu androgenních hormonů v jeho krvi, a to ovlivnilo jejich reakci.

Samci tedy prokazatelně vnímají a rozlišují hlasové projevy cizích samců ve svém teritoriu, získávají z nich informace, které jim pomáhají lépe bránit území vůči vetřelcům a udržet si větší šanci k rozmnožení. Zrak nosorožců je slabý a hlasová komunikace je tak vedle pachové v jejich sociálním chování velmi důležitá.

Lepší porozumění komunikaci nosorožců může významně pomoci v jejich managementu a ochraně v přírodních rezervacích i v zajetí. V zoologických zahradách se nosorožci tuponosí velmi špatně rozmnožují a vylepšení jejich chovu nebo manipulace s jejich hlasovými a pachovými signály by mohly ovlivnit ovariální aktivitu samic a schopnost reprodukce samců. To by mohlo, stejně tak jako u jiných druhů savců, zvýšit šanci na jejich rozmnožení.

Literatura

[1] Cinková I., Policht R.: Contact calls of the northern and southern white rhinoceros allow for individual and species identification. PLoS ONE 9, e98475, 2014.

[2] Cinková I., Policht R.: Sex and species recognition by wild male southern white rhinoceros using contact pant calls. Animal Cognition 19, 375–386, 2016,

[3] Cinková I., Shrader A. M.: Rival assessment by territorial southern white rhinoceros males via eavesdropping on the contact and courtship calls. Animal Behaviour, 166, 19–31, 2020. DOI: 10.1016/j.anbehav.2020.05.013

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Ivana Cinková

RNDr. Iva na Cinková, Ph.D., vystudovala zoologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v současné době působí jako vědecká pracovnice. Dlouhodobě se zabývá studiem komunikace a sociálního chování nosorožců. Svůj výzkum provádí především v rezervacích v Jihoafrické republice.
Cinková Ivana

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné