i

Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Smutek nemotorných myší

Hledání příčin duševních poruch u neurodegenerativních onemocnění pohybu
 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 596, 2020/10

Neurodegenerativní onemocnění pohybu představují širokou skupinu onemocnění, zahrnující mimo jiné Parkinsonovu chorobu, amyotrofickou laterální sklerózu nebo spinocerebrální ataxie. Ačkoliv postihují především koordinaci pohybů a činnost svalů, často se s nimi pojí i různé duševní potíže, zejména deprese nebo apatie. Čím dál více se přitom ukazuje, že tyto duševní potíže mají na primární onemocnění výrazný dopad. Hledání jejich příčin je ale často překvapivě komplikované.

V léčbě neurodegenerativních pohybových onemocnění hraje zásadní roli častý pohyb a cvičení. Pohyb brání ochabování svalů a stimuluje mozek k vytváření nových nervových spojů, umožňujících zdravým mozkovým okruhům částečně kompenzovat poškození jiných oblastí mozku. Pohyb také stimuluje produkci tzv. neurotrofních faktorů v mozku, jakýchsi „mozkových hnojiv“, která podporují tvorbu neuronálních výběžků, chrání neurony před poškozením, a mohou tak zpomalovat některé neurodegenerativní procesy. Depresivní nebo apatické stavy ale chuť k jakýmkoliv činnostem zcela eliminují a vrhají pacienty do nebezpečné pasivity. Psychická nepohoda navíc přispívá k zaplavování mozku stresovým hormonem kortizolem, který neuroplasticitu dále tlumí. Není proto divu, že duševní potíže často výrazně zhoršují primární pohybové problémy a akcelerují postup neurodegenerativních procesů. Ve výzkumu i léčbě neurodegenerativních onemocnění se jim proto přisuzuje čím dál větší role.

Odkud se duševní poruchy berou?

Vyhlídka nevyléčitelného onemocnění s postupnou ztrátou pohyblivosti samozřejmě představuje obrovský stresor a duševní potíže se u těchto nemocí zkrátka dají očekávat. U většiny neurodegenerativních chorob se ale předpokládá i příspěvek organického poškození primárním onemocněním. Například Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neuropřenašeče dopaminu, který hraje veledůležitou roli v náladě a motivaci. Amyotrofická laterální skleróza je zase často spojená s širším narušením mozkové kůry včetně frontálních oblastí, které se uplatňují v emoční regulaci i poznávacích schopnostech. Rozlišení organického a psychogenního vlivu je ale často obtížné a dvojnásob to platí pro spinocerebrální ataxie, jejichž výzkumem se zabýváme.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy, Fyziologie

O autorech

Filip Tichánek

Martina Šalomová

Doporučujeme

Ceny Neuron letos netradičně

Ceny Neuron letos netradičně

Ondřej Vrtiška  |  5. 10. 2020
Letošní rok je v mnoha ohledech zvláštní. Nový koronavirus a pandemie covid-19 zasáhla do života každého z nás, ovlivňuje každodenní fungování...
Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné