i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Smutek nemotorných myší

Hledání příčin duševních poruch u neurodegenerativních onemocnění pohybu
 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 596, 2020/10

Neurodegenerativní onemocnění pohybu představují širokou skupinu onemocnění, zahrnující mimo jiné Parkinsonovu chorobu, amyotrofickou laterální sklerózu nebo spinocerebrální ataxie. Ačkoliv postihují především koordinaci pohybů a činnost svalů, často se s nimi pojí i různé duševní potíže, zejména deprese nebo apatie. Čím dál více se přitom ukazuje, že tyto duševní potíže mají na primární onemocnění výrazný dopad. Hledání jejich příčin je ale často překvapivě komplikované.

V léčbě neurodegenerativních pohybových onemocnění hraje zásadní roli častý pohyb a cvičení. Pohyb brání ochabování svalů a stimuluje mozek k vytváření nových nervových spojů, umožňujících zdravým mozkovým okruhům částečně kompenzovat poškození jiných oblastí mozku. Pohyb také stimuluje produkci tzv. neurotrofních faktorů v mozku, jakýchsi „mozkových hnojiv“, která podporují tvorbu neuronálních výběžků, chrání neurony před poškozením, a mohou tak zpomalovat některé neurodegenerativní procesy. Depresivní nebo apatické stavy ale chuť k jakýmkoliv činnostem zcela eliminují a vrhají pacienty do nebezpečné pasivity. Psychická nepohoda navíc přispívá k zaplavování mozku stresovým hormonem kortizolem, který neuroplasticitu dále tlumí. Není proto divu, že duševní potíže často výrazně zhoršují primární pohybové problémy a akcelerují postup neurodegenerativních procesů. Ve výzkumu i léčbě neurodegenerativních onemocnění se jim proto přisuzuje čím dál větší role.

Odkud se duševní poruchy berou?

Vyhlídka nevyléčitelného onemocnění s postupnou ztrátou pohyblivosti samozřejmě představuje obrovský stresor a duševní potíže se u těchto nemocí zkrátka dají očekávat. U většiny neurodegenerativních chorob se ale předpokládá i příspěvek organického poškození primárním onemocněním. Například Parkinsonova choroba je spojena s nedostatkem neuropřenašeče dopaminu, který hraje veledůležitou roli v náladě a motivaci. Amyotrofická laterální skleróza je zase často spojená s širším narušením mozkové kůry včetně frontálních oblastí, které se uplatňují v emoční regulaci i poznávacích schopnostech. Rozlišení organického a psychogenního vlivu je ale často obtížné a dvojnásob to platí pro spinocerebrální ataxie, jejichž výzkumem se zabýváme.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Neurovědy, Fyziologie

O autorech

Filip Tichánek

Martina Šalomová

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...