Opět nový prvek

1899: Počet prvků za posledních let velmi se rozmnožil, a velikou zásluhu o to má Crookes. Tomuto slavnému lučebníku anglickému děkujeme opět za známost nového prvku. V slavnostním ročním sedění „Royal Society“ v Londýně Crookes podal totiž zprávu, že objevil nový prvek, kterému za souhlasu shromáždění dal název „victorium“. Nový prvek jest hnědé barvy a jeho atomová váha jest 117. Crookes zabývá se pilně výzkumy nového prvku, o nichž po uveřejnění podrobněji se zmíníme. (Die Nátur 1899.)

n. (Vesmír 28, 275, 1899/23)

2019: Tak jako Joseph Weber v předchozím příspěvku nezachytil gravitační vlny, tak britský chemik a fyzik (a spiritualista) William Crookes (1832–1919) neobjevil nový prvek. I když vlastně…

Crookes v disciplíně objevování prvků jeden zářez na pažbě má. Už v roce 1861 pomocí tehdy poměrně nové metody, spektroskopie, objevil thallium. Jeho druhý pokus ale dopadl méně slavně. V roce 1898 Crookes pracoval s oxidem yttria, který rozdělil do několika frakcí, vybudil u nich fosforescenci a sledoval spektrální čáry. Dospěl k závěru, že ve vzorku je dosud neznámý prvek, a pojmenoval ho monium. O rok později název změnil na victorium – na počest královny Viktorie, která ho krátce předtím pasovala na rytíře a v roce 1899 slavila osmdesáté narozeniny. Z omylu ho v roce 1905 usvědčil francouzský chemik Georges Urbain, který Crookesem získaná spektra vysvětlil znečištěním vzorku.

Crookes nebyl zdaleka jediný objevitel neexistujícího prvku. Historii podobných omylů se v minulém čísle věnoval Vladimír Karpenko (Vesmír 98, 466, 2019/7).