Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Smrt na silnici

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 456, 2019/7

V České republice bylo v roce 2010 zaznamenáno 3200 srážek s lesní zvěří, loni již přes 12 000. Stejný problém existuje i v jiných zemích. Například v USA je každoročně evidováno přes milion kolizí s kopytníky, ve Skandinávii srazí ročně vozidla až 10 000 losů evropských. Většina úmrtí živočichů na silnicích a železnicích se však do evidence zřejmě vůbec nedostane. Jak snížit počet uhynulých zvířat a jaká opatření můžeme využít?

V ČR se nejvíce srážek se zvěří odehraje za svítání a za soumraku, především v jarních a podzimních měsících. Projíždíme-li krajinou, vyplatí se snížit rychlost a sledovat také okolí komunikace. Z posledních výzkumů plyne, že dobrá viditelnost v bezprostředním okolí silnice může zvýšit šance, že řidiči zvěř zpozorují dříve. Závislost mezi srážkami se zvěří a změnami krajinné struktury (především složením pěstovaných plodin) dosud nebyla podrobněji prostudována. Proto můžeme pouze spekulovat o významu těchto faktorů pro výskyt a geografickou lokalizaci srážek se zvěří. Hlavním podezřelým je řepka, která poskytuje dostatek potravy a dobré útočiště především pro divoká prasata.

Snížit počet živočichů uhynulých na silnici lze několika způsoby. Můžeme vozovku například oplotit a živočichové se na ni vůbec nedostanou. To ovšem platí pouze tehdy, je-li plot funkční, celistvý a vybudovaný po obou stranách komunikace. Nežádoucím důsledkem takového postupu je v krajním případě fyzická separace jedinců téhož druhu, která může snížit genetickou rozmanitost populace a ohrozit její životaschopnost. Ploty se proto postupně začínají doplňovat o podchody a nadchody. Výzkum se nyní zaměřuje na metody vytipování vhodných míst, která budou živočichové skutečně vyhledávat a využívat k překonávání komunikací. Podchody se obvykle dimenzují tak, aby splňovaly nároky jednotlivých živočišných druhů, u nadchodů se omezuje hluk a rušivé světlo od vozidel.

Druhá skupina opatření přímo nezamezuje vstupu živočichů na silnice, ale upozorňuje na nebezpečí. Jde o různé typy barevných odrazných skel nasazených na směrové sloupky. Kopytníci by měli vnímat světlo odražené směrem od silnice jako varování. Z principu mohou odrazky fungovat pouze od soumraku do svítání. V literatuře však prozatím převládá spíše skepse k jejich efektivitě. Hojně se začínají objevovat pachové repelenty. Aplikují se nejčastěji formou pěnové hmoty obohacené o průmyslově vyráběné chemické látky, které imitují pach predátorů. Jejich efektivita však není příliš výrazná.

Poslední skupina opatření cílí na řidiče. V exponovaných místech se instaluje proměnlivé dopravní značení, které je aktivní pouze v případě, kdy je detekován pohyb zvířete. Zařízení je ale finančně nákladné, a pokud dává falešně pozitivní informaci (čili zvěř komunikaci nepřechází), mohou řidiči takové signály po čase ignorovat. Totéž se již delší dobu děje při míjení dopravních značek „pozor zvěř“.

V České republice se srážky s volně žijícími živočichy systematicky evidují, jen pokud způsobí dopravní nehodu. Záznam poté putuje do databáze dopravních nehod Policie ČR. Údaje se však týkají především větších savců, z nichž nejpočetněji je zastoupen srnec obecný. K podchycení ostatních srážek, a hlavně nálezů drobných živočichů, vyvinulo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., aplikaci srazenazver.cz. Na míru silniční mortality obratlovců můžeme usuzovat z analogie s evidencí v jiných státech. Podle střízlivých odhadů lze očekávat, že pod koly motorových vozidel uhyne v Česku až 50 000 kusů srnčí zvěře za rok (roční odlov činí zhruba 103 000 kusů). Pro odhad mortality jiných skupin, zejména drobných živočichů, není zatím dostatek dat.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Michal Bíl

Tomáš Kušta

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné