Osminozí mlsalové

Pavoukovci jsou až na pár výjimek masožravci, avšak několik druhů s býložravými sklony najdeme i mezi druhově početnými pavouky (Vesmír 93, 672, 2014/12). Je úsměvné, že pavouk s nejvegetariánštější dietou, Bagheera kiplingi, získal jméno po černém pardálovi Baghírovi, který zrovna typickým vegetariánem není. (Dlužno podotknout, že rod i druh byly popsány dle jediného olámaného samce, takže mezi jménem dobromyslného vychovatele Mauglího a biologií druhu žádná souvislost není.)

V zemědělství jsou pavouci vítanými pomocníky při likvidaci škůdců. Co však mohou dělat, když všechny škůdce sežerou, nebo jim kořist zlikviduje postřik insekticidem? Portugalští biologové se rozhodli otestovat možnosti náhradních zdrojů potravy pro přežívání juvenilních běžníků skvostných (Synema globosum) a skálovek Haplodrassus rufipes. Zatímco kontrolní skupinu mladých pavouků „krmili“ pouze vodou, jedincům v experimentální skupině předkládali med, pyl, medovici mšice tolicové, medovici puklic Saissetia oleae a roztok glukózy a aminokyselin. Doba přežití na konkrétní nehmyzí dietě byla ukazatelem její kvality a vhodnosti pro přežívání období nedostatku potravy v přírodě. V doplňujících experimentech pavoukům předkládali pestřejší nabídku potravy a sledovali, kterou si zvolí neboli vyhodnotí jako nejvhodnější.

Skálovky, které žijí na povrchu země a v noci aktivně hledají kořist, si v experimentech vybíraly medovici puklic a na této dietě také dokázaly přežívat téměř čtyři měsíce. Naproti tomu běžníci, kteří tráví život v květech rostlin čekajíce na nepozorné opylovače, si volili směs glukózy a aminokyselin a také na ní nejdéle přežívali. Na „běžně“ dostupném náhradním zdroji potravy, jako je pyl, však běžníci také přežívali přes 2 měsíce. Vedlejším výsledkem bylo zjištění, že aktivní lovci skálovky si při možnosti volby vybírají potravu déle (pečlivěji?) než běžníci.

Jak vidno, zatímco nouze údajně naučila Dalibora housti, obligatorní masožravce naučila milovat sladkosti. Vypadá to, že i já jsem prošel v dětství obdobím nouze… A vy?

Snímek Frank Vassen (Belgie), CC BY 2.0

Benhadi-Marín J. et al., Biological Control, DOI: 10.1016/j.biocontrol.2018.10.017