Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Nervová navigace v tukové tkáni

 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 398, 2019/7

Hnědá tuková tkáň je již nějakou dobu v hledáčku výzkumníků zabývajících se vyvíjením strategií k potlačování obezity. Tento zvláštní orgán se vyskytuje zejména u drobných savců a novorozeňat, jakýs takýs hnědý tuk však patrně mají i dospělí lidé. K čemu je dobrý? Při vystavení chladu se zde může spustit masivní spalování cukrů a tuků, které vede k uvolňování značného množství tepla a zahřívání celého organismu. Část vědců doufá, že by u lidí mohl aktivovaný hnědý tuk spalovat nadbytečné tuky v takové míře, až by tlouštíci zhubli. Proto je důležité dobře porozumět tomu, jak se hnědý tuk vlastně aktivuje. Klíčovou roli v tomto procesu hraje sympatické nervstvo, které po obdržení patřičných pokynů z mozku vypouští do tkáně noradrenalin a spouští tak termogenezi. Je přitom pochopitelné, že hustší inervace znamená více noradrenalinu, a tedy silnější odpověď hnědého tuku. Současná práce ukazuje nový mechanismus, kterým hnědé tukové buňky lákají nervová zakončení.

Vše začalo identifikací zvláštního proteinu calsynteninu 3β, který se vyskytuje specificky právě v hnědém tuku. K čemu tam slouží? Myši s nefunkčním calsynteninem jsou tlustší a v zimě se nedokážou pořádně zahřát. Je-li však jejich hnědá tkáň vyňata a vystavena noradrenalinu, produkuje teplo normálně. Hnědý tuk rovněž začne pracovat, pokud se myši injikuje aktivátor β-adrenergního receptoru, který normálně odpovídá na noradrenalin. V tkáni je tedy všechno v pořádku, ale nějak se nedostává noradrenalinu z nervových zakončení. Skutečně se ukázalo, že u těchto mutantních myší není hnědý tuk téměř vůbec inervován, ačkoli v jiných orgánech nervy fungují normálně.

Do jiných tkání sympatické nervy většinou trefí, když následují nervový růstový faktor (NGF). Hnědé tukové buňky si však patrně vyvinuly vlastní navigační systém. Vstříc neuronům vylučují zvláštní růstový faktor S100b. Na jeho výrobě a skládání se podílí právě zmíněný protein calsyntenin 3β. Bez calsynteninu tak není S100b, bez S100b nedorazí do tkáně nervová zakončení a bez nich mozek nemůže řídit výlev noradrenalinu a aktivaci hnědého tuku. Je přitom zajímavé, že to funguje i naopak. Geneticky upravené myši produkující větší množství calsynteninu vytvářejí naopak více tepla a jsou hubenější. Nalákat sympatické nervy do hnědého tuku by tak mohlo být cílem nově vyvíjených terapií proti obezitě.

Zeng X. et al., Nature, DOI: 10.1038/s41586-019-1156-9

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Zouhar

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D., (*1985) je absolventem Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Postdoktorskou stáž strávil na Stockholmské univerzitě a v současnosti se ve Fyziologickém ústavu AV ČR zabývá zejména metabolismem tukové tkáně a s tím spojenou problematikou obezity a diabetu.
Zouhar Petr

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné