i

Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Kyselina salicylová

Od rostliny k aspirinu, od aspirinu k rostlině
 |  8. 7. 2019
 |  Vesmír 98, 454, 2019/7

Každý rok zkonzumujeme okolo 45 000 tun aspirinu, léku, od jehož uvedení na trh uplynulo již hodně přes sto let (patentován byl 6. března 1899 v Německu). Za tu dobu se stal jedním z nejrozšířenějších světových léčiv. Jeho aktivní složka, kyselina acetylsalicylová, je odvozena od kyseliny salicylové (obr. 1). Oproti ní má ale menší nežádoucí účinky na lidský organismus (Vesmír 77, 145, 1998/3). Kyselina salicylová však není jen léčivem, ale také významným rostlinným hormonem.

Většina pramenů uvádí, že za syntézu aspirinu vděčíme německému chemikovi Felixi Hoffmanovi, jemuž se to podařilo r. 1897. Hoffmann však prováděl syntézu pod vedením svého kolegy Arthura Eichengrüna, který v souvislosti s aspirinem téměř není zmiňován. Eichengrün byl významný chemik židovského původu a nacisté se postarali o to, aby zmizel z všeobecného povědomí. Byl dokonce čtrnáct měsíců vězněn v terezínském ghettu. Odtud v dopise napsal, že na syntézu aspirinu dohlížel, což zopakoval v publikaci z roku 1949. Historik vědy Walter Sneader dospěl k závěru, že se Eichengrünova verze s velkou pravděpodobností zakládá na pravdě.

Ovšem kde se vzal aspirin, resp. kyselina salicylová? Již Hippokrates předepisoval žvýkání vrbové kůry jako lék proti bolesti a horečce. Latinské slovo pro vrbu je salix a podle něj v 19. století získala sloučenina 2-(hydroxymethyl)fenyl-β-D-glukopyranosid jméno salicin. Ze salicinu syntetizoval r. 1838 italský chemik Rafael Piria sloučeninu, kterou nazval kyselina salicylová (obr. 1). Již téměř dvě století ji tedy studujeme z hlediska využití v lidské medicíně. V tomto ohledu je poněkud zábavné, že jako sloučenina, která hraje roli v rostlinné imunitě, byla poprvé popsána až r. 1979. Dokonce i antikoagulační efekt Aspirinu objevil sir John Vane dříve, roku 1971.

Kyselina salicylová, chemicky kyselina 2‑hydroxybenzoová, se v současnosti řadí mezi rostlinné hormony, ačkoliv dlouho byla pokládána „jen“ za sekundární metabolit, podobně jako jiné fenolické sloučeniny, o kterých se mělo za to, že jsou pro rostlinu „postradatelné“.

Tři objevy

Kyselina salicylová byla nejprve zjištěna v míze kvetoucí řepně durkomanu (Xanthium strumarium). Ošetření touto mízou spouští kvetení u okřehku hrbatého (Lemna gibba) i jiných rostlin čeledi Lemnaceae. V některých rostlinách (zejména termogenních, ale i jiných, např. tabáku či huseníčku) se zvyšuje obsah kyseliny salicylové v době, kdy jde rostlina do květu. Proto byla kyselina salicylová navržena jako endogenní signální molekula v rostlinách.

Druhým významným objevem bylo nejen zjištěné stonásobné zvýšení koncentrace kyseliny salicylové v centrálním sloupci stonku užovníku (Sauromatum venosum), ale zejména skutečnost, že mění teplotu této části rostliny. Teplotu zvyšuje i vnější aplikace kyseliny salicylové, proto se zdá být významnou molekulou v rostlinné termogenezi, a to molekulou velmi specifickou. Při testování 33 analogů kyseliny salicylové pouze aspirin a kyselina 2,6-dihydroxybenzoová působily změnu teplot v rostlině.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie, Biochemie

O autorovi

Martin Janda

Ing. Martin Janda, Ph.D., (*1987) vystudoval biochemii na VŠCHT v Praze. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích zabývá interakcemi mezi rostlinami a mikroorganismy a snaží se ve více či méně příbuzných tématech vzdělávat studenty. Od roku 2022 je předsedou České společnosti experimentální biologie rostlin.
Janda Martin

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné