Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Sto let aspirinu

Proti horečce, bolesti, revmatizmu, infarktu, mozkové mrtvici, migréně, nádorům a snad i demenci?
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 145, 1998/3

Desátého srpna 1997 uplynulo sto let od zavedení prvého syntetického léku, kyseliny acetylsalicylové, čili aspirinu (našeho acylpyrinu). Je to komerčně i medicínsky nejúspěšnější lék všech dob, v USA se ho denně spotřebuje 35 tun, v Anglii 6 tun. Aspirin se také dostal do Guinessovy knihy rekordů jako nejúspěšnější lék proti bolestem. Navíc nemá jenom slavnou minulost, ale i nadějnou budoucnost: začíná se už řadu let používat k prevenci infarktů myokardu. A tak není divu, že prodej aspirinu firmy Bayer stoupl z původních 50 milionů marek v roce 1945 na 1180 milionů marek, předpovídaných pro rok 2005 (v roce 1995 to bylo 810 milionů marek). Poté, co Německo prohrálo 1. světovou válku, bylo jmění firmy Bayer rozebráno spojenci vítězných mocností a Bayer ztratil na svůj lék aspirin výhradní právo. Od té doby se aspirin píše s malým a. Přestal být patentově chráněn v USA a v Anglii, ale je dále chráněn v jiných zemích – proto se lék vyráběný u nás nazývá acylpyrin.

Prehistorie aspirinu

Salicyláty jsou složkami listí vrby (Salix) a proti revmatizmu listí vrby používali již Asyřané ze sumerského období. Egypťané rovněž. V Ebersově papyru je podrobný návod k protizánětlivému použití odvaru z listů myrhy a vrby – zejména k tišení kloubních bolestí. Discorides dával přednost koriandru, kdežto Hippocrates zůstal věren starému egyptskému předpisu, to jest výtažku z vrbové kůry.

18. – 19. století

Reverendu Edwardu Stoneovi z Oxfordshire se připisuje první vědecká zpráva o použití prášku z vrbové kůry pro léčbu horečky, vesměs asi malarické. Stone zprávu podal předsedovi britské Královské společnosti v roce 1763. Dokonce nabídl vědecké vysvětlení. Protože vrba roste ve vlhku, kde je rovněž mnoho malárie, zastával doktrinu, že příčina nemoci dává návod k léčbě – v tomto případě to byla vlhkost a malárie. Nepochybně však Stone objevil další účinek salicylátů, účinek protihorečkový, antipyretický. V roce 1876 pak Thomas MacLagen, lékař z Dundee, začal podávat přípravek z kůry vrby, salicin, pro léčbu bolestí kloubů, otoků a horečky při revmatizmu. Do Evropy se tehdy dovážela vrbová kůra z Peru a v kontinentální Evropě, když Napoleon vyhlásil její blokádu, aby zničil britský obchod, se v Německu brzy přišlo na to, že kůra evropské vrby je také dobrá. Byl to profesor Johann Andreas Buchner z Mnichovské univerzity, kdo v roce 1827 popsal léčivé účinky extraktu z kůry evropské vrby. Brzy se přidali Francouzi a Italové, ale hlavní zásluhy patří Němcům.

Profesor chemie v Marburgu Herman Kolbe zavedl syntézu kyseliny salicylové v roce 1859 a už r. 1874 byla jedna chemická továrna v Drážďanech schopna dodávat kyselinu na trh za desetinu ceny materiálu extrahovaného z kůry vrby. Salicylová kyselina však má nepříznivé vedlejší účinky, hlavně na žaludek (ty ostatně u některých nemocných má i aspirin), a tak syn jednoho z léčených pacientů, chemik Felix Hoffmann z Bayerovy továrny v Elberfeldu, za pomoci dalších tamějších chemiků zavedl do molekuly kyselinu octovou a vznikla tak kyselina acetylsalicylová, aspirin. Úspěšně ji vyzkoušeli na mnoha nemocných revmatizmem, potvrdili její protihorečkový a protibolestivý účinek, a tak je tomu dodnes. Jméno aspirin vzniklo jako zkratkové slovo z acetyl spirsalic acidin (podrobněji viz Vesmír 77, 176, 1998/3), což je kyselina acetylsalicylová, získávaná tehdy z květů tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia), později z tužebníku jilmového (Fillipendula ulmaria), ale název léku už zůstal. Průmyslově se dnes vyrábí z benzenu (viz Vesmír 73, 115, 1994/2). Původně firma Bayer uvažovala o názvu euspirin, ale pak rychle registrovala patentované slovo aspirin – to bylo v roce 1899. Jak to bylo dál, už čtenář ví z úvodního odstavce. Je s tím spojena ještě jedna historie, první případ masového marketingu léků: firma Bayer informovala o příznivých účincích svého aspirinu 30 000 lékařů. Někteří z těch chemiků tak na aspirinu zbohatli, jiní dík patentovým zádrhelům nikoliv.

20. století a budoucnost

Sláva aspirinu rychle rostla, objevoval se v románech velkých spisovatelů, jako jsou Thomas Mann, Graham Greene, Edgar Wallace, F. Kafka a další. Bayerův aspirin byl na palubě vesmírné lodi Apollo, která přistála s americkými astronauty na Měsíci. Bylo v tom mnoho byznysu, konkurenčních bojů – to není nijak přírodovědně zajímavé. Zajímavé ale je, jak aspirin působí a na co vše se dnes používá. Aspirin je v podstatě inhibitorem enzymu cyklooxygenázy, tvořícího z mastných kyselin prozánětlivé působky prostaglandiny a prosrážlivé působky tromboxany. Je tedy vlastně antihormonem. Protizánětlivého působení se užívá při léčbě revmatizmu a jiných zánětů, protisrážlivého působení při prevenci infarktu myokardu (skoro všichni starší američtí lékaři berou půl tablety aspirinu denně). Také působí preventivně proti mozkové mrtvici, užívá se při migréně, zkouší se dokonce při demenci a jsou studie dokazující, že u některých nemocných brání vzniku nádorů tlustého střeva. Jeho budoucnost je tedy zaručena – navíc je laciný. Není divu, že mu David B. Jack v referovaném článku v The Lancet dává přízvisko „blockbuster“, tedy silná bomba, schopná zničit celý blok domů. Až se mi to zdá nespravedlivé. Naznačuje se tím ale jeho léčivá síla. 1)

Obrázky

Poznámky

1) Volně podle článku Davida B. Jacka, The Lancet 350, 437, 1997

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné