i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Není zelí jako zelí (Smrádek a teploučko)

 |  3. 6. 2019
 |  Vesmír 98, 327, 2019/6

Skunkovky (rod Symplocarpus), zvané též skunkovo zelí (angl. skunk cabbage), jsou rostliny z čeledi áronovitých (Araceae). Do jejich příbuzenstva patří například pokojová monstra s členitými listy a dlouhými vzdušnými kořeny – rostliny rodu Monstera, dekorativní toulitky (rod Anthuria), mezi akvaristy oblíbené kryptokoryny (Cryptocoryne), z našich pak okřehky (rod Lemna, dříve řazený do samostatné čeledi Lemnaceae), jejichž drobnými lístky leckde zarůstají hladiny stojatých vod, a půvabný obyvatel mokřadů ďáblík bahenní (Calla palustris).

Také skunkovky jsou fotogenické. Jejich květenství (palice čili spadix) je složeno z množství květů obou pohlaví, které se ale rozvíjejí odděleně. Nejdříve samičí, následuje několik dní oboupohlavnosti, ke konci jsou přítomny pouze samčí květy. Jak napovídá název, tyto květiny člověku zrovna nevoní. Opylovači, mouchy a brouci, mají ovšem jiný vkus. Japonská skunkovka Symplocarpus renifolius rozkvétá brzy na jaře, když teploty ještě často klesají pod bod mrazu. Rostlina si ale v dnech, kdy kvetou samičí květy, dokáže dokonce i přes noc udržet teplotu v úzkém rozmezí 20–25 °C. Po rozvinutí samčích květů termogeneze polevuje a v čistě samčím období ustává. Teplota zvyšuje intenzitu vůně, jež se vyvíjí od pachu mršiny se zemitými tóny a příměsí máty (samičí fáze) po odér žluklého tuku s nasládlou vůní rýžových otrub (samčí fáze). Bylo identifikováno více než 160 těkavých látek uvolňovaných z květenství skunkovky. Mírně nadpoloviční většinu celkového objemu (52–54 %) tvoří ve všech fázích květu čtveřice 3-methylbutyl-3-methylbutanoát (ovocná vůně), eukalyptol (eukalyptová, mátová), dimethyldisulfid (pach shnilé cibule) a sabinen (kořeněná, pryskyřičná vůně). Další výrazné složky vůně popsali hodnotitelé jako sirnou (dimethyltrisulfid), česnekovou (methyldithioformát), zemitou (2-isopropyl-3-methoxypyrazin), máslovou (2,3-butandion) a upocenou (kyselina izovalerová).

Po odkvětu zápach poleví. Ale běda tomu, kdo skunkovku poškodí mechanicky. Odplatí se mu odérem navozujícím představu pořádně zkaženého česneku. Japonští vědci identifikovali v této svérázné vůni 33 složek. Některé voněly po fialkách, skořici a medu, jiné okurkou, senem a bramborou. Na česnekovém a hnilobném charakteru se podílelo 15 sloučenin dvojmocné síry, od dobře známého sulfanu (sirovodíku) až po organické látky se 4 atomy síry. Dvě z nich, methyldithioformiát a methylthiomethyldithioformiát, doposud známé pouze z laboratorní přípravy, byly tady poprvé zaznamenány v přírodním zdroji.

Phytochemical Analysis, DOI: 10.1002/pca.2799; J. Nat. Prod., DOI: 10.1021/acs.jnatprod.8b00563

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Oldřich Lapčík

Prof. RNDr. Oldřich Lapčík, Dr., (*1960) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK, je vedoucím Ústavu chemie přírodních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Zabývá se vývojem imunoanalytických metod stanovení nízkomolekulárních biologicky aktivních látek, např. steroidů a dalších izoprenoidů, izoflavonoidů, tryptaminů a kanabinoidů pro aplikace v různých oborech biologických a lékařských věd.
Lapčík Oldřich

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...