i

Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Magická kulka na virovou hepatitidu

 |  6. 5. 2019
 |  Vesmír 98, 303, 2019/5

Nové objevy v posledním desetiletí přinesly převratné změny v léčbě chronické hepatitidy C. A vzbuzují dokonce naději, že by se mohlo podařit tuto virovou infekci do roku 2030 prakticky eliminovat a zároveň i významně snížit výskyt rakoviny jater.

Jedním z pěti celosvětově nejčastěji se vyskytujících typů rakoviny je hepatocelulární karcinom. Více než tři čtvrtiny případů vznikají jako následek rozvoje chronické virové hepatitidy typu B a C do cirhózy a posléze do nádorového onemocnění. Mezi další významné příčiny rakoviny jater patří alkohol, kouření, dietní zvyklosti (přesněji řečeno dietní zlozvyky), obezita, cukrovka a některé genetické faktory. Odhaduje se, že ročně na následky cirhózy a jaterního karcinomu při chronické hepatitidě B a C umírá ve světě více než jeden milion lidí.

Pět původců virové hepatitidy

V současné době známe nejméně pět různých virů způsobujících infekční zánět jater, lidově též zvaný žloutenka (viz rámeček „Žloutenka“), a mezi nejdůležitější z nich patří viry hepatitidy B a C (rámeček „Virové hepatitidy“).

Viry hepatitidy B a C spolu nejsou blíže příbuzné, mají však podobnou epidemiologii, protože se přenášejí především krví a také pohlavním stykem. Mezi nejohroženější skupiny populace proto patří toxikomani sdílející injekční stříkačky, lidé s promiskuitním sexuálním chováním a donedávna také příjemci krevních transfuzí. Nejohroženější profesí jsou zdravotničtí pracovníci.

Ve světě je v současné době těmito viry nakaženo kolem 370 milionů lidí – virem hepatitidy B (HBV) je infikováno asi 290 milionů lidí a zhruba 80 milionů lidí je nakaženo virem hepatitidy C (HCV). V České republice v současnosti žijí s těmito infekcemi desítky tisíc osob.

Žloutenka

„Žlou tenka“ neboli icterus sama o sobě není žádnou konkrétní nemocí. Je to příznak, kdy žluté zbarvení kůže a očního bělma vzniká následkem zvýšeného ukládání žlučového barviva bilirubinu ve tkáních. Ten v těle normálně vzniká při rozpadu starých, „vysloužilých“ červených krvinek a jaterní buňky jej z krve vylučují do žluče. Se žlučí se pak bilirubin dostává do střeva a následně se vyloučí z těla ven se stolicí.

Příčiny žloutenky jsou nejrůznější, některé ani nemusejí být podmíněny poruchou funkce jater – může jít i o zvýšený přísun bilirubinu při nadměrném rozpadu červených krvinek, který játra nedokážou zpracovat, nebo o hromadění bilirubinu v těle následkem blokády odtoku žluče do střeva například při ucpání žlučovodu kamenem či nádorem.

Často však bývá žloutenka projevem virové infekce spojené s poruchou metabolismu bilirubinu přímo v jaterní buňce. Icterus je sice nejviditelnější projev poruchy funkce jaterní buňky, ale není nejdůležitější. Játra jsou centrálním metabolickým orgánem, a proto mají poruchy jejich funkcí obvykle mnohem dalekosáhlejší dopad na zdravotní stav organismu, nežli je pouhé zežloutnutí.

Chronická fáze, cirhóza, rakovina

Po akutní virové hepatitidě nemusí následovat úplné uzdravení. U značného procenta nakažených může dojít k přechodu do chronického průběhu onemocnění, který bez léčby často vede ke vzniku cirhózy a následně jaterního karcinomu. U infekcí HBV nastává chronické stadium asi u pěti procent případů (u novorozenců matek s infekcí HBV však až v 90 % případů), z nichž se asi u čtvrtiny vyvine cirhóza anebo jaterní karcinom. V případě infekce HCV je situace ještě mnohem horší – do chronicity přechází kolem 70 % infikovaných a u 30 % z nich se vyvine jaterní cirhóza či karcinom. Hepatitida C je také velmi záludná – naprostá většina akutních infekcí nemá příznaky, pacient v té době obvykle vůbec netuší, že je nakažen a vážné, nezřídka nezvratné poškození jater mohou lékaři odhalit až po dlouhé době (i desítkách let).

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Virologie

O autorech

Jan Konvalinka

Ladislav Machala

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné