Aktuální číslo:

Magická kulka na virovou hepatitidu

| 6. 5. 2019

| Vesmír 98, 303, 2019/5

Nové objevy v posledním desetiletí přinesly převratné změny v léčbě chronické hepatitidy C. A vzbuzují dokonce naději, že by se mohlo podařit tuto virovou infekci do roku 2030 prakticky eliminovat a zároveň i významně snížit výskyt rakoviny jater.

Jedním z pěti celosvětově nejčastěji se vyskytujících typů rakoviny je hepatocelulární karcinom. Více než tři čtvrtiny případů vznikají jako následek rozvoje chronické virové hepatitidy typu B a C do cirhózy a posléze do nádorového onemocnění. Mezi další významné příčiny rakoviny jater patří alkohol, kouření, dietní zvyklosti (přesněji řečeno dietní zlozvyky), obezita, cukrovka a některé genetické faktory. Odhaduje se, že ročně na následky cirhózy a jaterního karcinomu při chronické hepatitidě B a C umírá ve světě více než jeden milion lidí.

Pět původců virové hepatitidy

V současné době známe nejméně pět různých virů způsobujících infekční zánět jater, lidově též zvaný žloutenka (viz rámeček „Žloutenka“), a mezi nejdůležitější z nich patří viry hepatitidy B a C (rámeček „Virové hepatitidy“).

Viry hepatitidy B a C spolu nejsou blíže příbuzné, mají však podobnou epidemiologii, protože se přenášejí především krví a také pohlavním stykem. Mezi nejohroženější skupiny populace proto patří toxikomani sdílející injekční stříkačky, lidé s promiskuitním sexuálním chováním a donedávna také příjemci krevních transfuzí. Nejohroženější profesí jsou zdravotničtí pracovníci.

Ve světě je v současné době těmito viry nakaženo kolem 370 milionů lidí – virem hepatitidy B (HBV) je infikováno asi 290 milionů lidí a zhruba 80 milionů lidí je nakaženo virem hepatitidy C (HCV). V České republice v současnosti žijí s těmito infekcemi desítky tisíc osob.

Žloutenka

„Žlou tenka“ neboli icterus sama o sobě není žádnou konkrétní nemocí. Je to příznak, kdy žluté zbarvení kůže a očního bělma vzniká následkem zvýšeného ukládání žlučového barviva bilirubinu ve tkáních. Ten v těle normálně vzniká při rozpadu starých, „vysloužilých“ červených krvinek a jaterní buňky jej z krve vylučují do žluče. Se žlučí se pak bilirubin dostává do střeva a následně se vyloučí z těla ven se stolicí.

Příčiny žloutenky jsou nejrůznější, některé ani nemusejí být podmíněny poruchou funkce jater – může jít i o zvýšený přísun bilirubinu při nadměrném rozpadu červených krvinek, který játra nedokážou zpracovat, nebo o hromadění bilirubinu v těle následkem blokády odtoku žluče do střeva například při ucpání žlučovodu kamenem či nádorem.

Často však bývá žloutenka projevem virové infekce spojené s poruchou metabolismu bilirubinu přímo v jaterní buňce. Icterus je sice nejviditelnější projev poruchy funkce jaterní buňky, ale není nejdůležitější. Játra jsou centrálním metabolickým orgánem, a proto mají poruchy jejich funkcí obvykle mnohem dalekosáhlejší dopad na zdravotní stav organismu, nežli je pouhé zežloutnutí.

Chronická fáze, cirhóza, rakovina

Po akutní virové hepatitidě nemusí následovat úplné uzdravení. U značného procenta nakažených může dojít k přechodu do chronického průběhu onemocnění, který bez léčby často vede ke vzniku cirhózy a následně jaterního karcinomu. U infekcí HBV nastává chronické stadium asi u pěti procent případů (u novorozenců matek s infekcí HBV však až v 90 % případů), z nichž se asi u čtvrtiny vyvine cirhóza anebo jaterní karcinom. V případě infekce HCV je situace ještě mnohem horší – do chronicity přechází kolem 70 % infikovaných a u 30 % z nich se vyvine jaterní cirhóza či karcinom. Hepatitida C je také velmi záludná – naprostá většina akutních infekcí nemá příznaky, pacient v té době obvykle vůbec netuší, že je nakažen a vážné, nezřídka nezvratné poškození jater mohou lékaři odhalit až po dlouhé době (i desítkách let).