Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Revoluce v počítačovém modelování materiálů?

 |  9. 12. 2019
 |  Vesmír 98, 704, 2019/12

Pokrok lidstva je od nepaměti velmi úzce svázán s materiály, které používáme. Daly dokonce jméno celým epochám – od doby kamenné v pravěku až po dobu bronzovou a železnou ve starověku. Po celá staletí se středověcí kováři snažili vyvíjet nové a lepší železné výrobky, které by byly pevnější, tvrdší a pružnější. Až do nedávné doby však se tak dělo spíše metodou pokus–omyl. S rostoucím poznáním fyzikálních zákonitostí hmoty, vypracováváním teorií a s prudkým rozvojem výpočetní techniky se objevuje cesta, jak tento pokrok zásadně zlepšit.

Připomeňme si nejprve klasický postup při vývoji nových kovových slitin. Při alespoň trošku systematickém přístupu je třeba metalurgicky připravit desítky až stovky experimentálních vzorků s různými kombinacemi prvků a následně změřit jejich vlastnosti. Tento tradiční postup je nejen drahý a časově náročný, ale nalezení alespoň jediné slitiny vyhovující zadaným požadavkům není nijak zaručeno. Rozvoj teoretických přístupů a rostoucí výkon výpočetní techniky v posledních desetiletích nám nyní umožňují modelovat ony desítky různých složení materiálů v počítači. Hmotu si v něm skládáme jako stavebnici doslova atom po atomu. Díky tomu, že je možné spočítat i některé vlastnosti modelovaných materiálů, lze vybrat nejperspektivnější kombinace přísad a pak se pokoušet experimentálně připravit pouze tyto materiály. Celý vývoj nových materiálů je tak rychlejší a levnější.

Podívejme se nyní detailněji na dva zmíněné faktory, které rozvoj a využití tzv. výpočetní materiálové vědy umožnily. Prvním z nich je raketový nárůst výpočetních kapacit, se kterým má většina z nás velmi osobní zkušenost v případě mobilních telefonů, počítačů a internetu. V případě opravdu špičkového materiálového výzkumu však běžné stolní počítače nestačí a je třeba použít mohutné superpočítače, které jsou u nás k dispozici pro akademickou obec např. v centrech CERIT-SC v Brně nebo IT4Innovations v Ostravě. Jak ale dobře víme, samotný hardware není vše. Druhým klíčovým faktorem je systematický vývoj programů pro modelování materiálů. I ten má velmi zajímavou historii.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorech

Martin Friák

Ludvík Kunz

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...