Svět za padesát let

1969: [...] Doba padesáti let je už tak dlouhá, že odhadnout budoucnost vlastního vědního oboru pro specialistu je skoro nemožné: o málo lepší je situace v aplikacích – tam se dá přece jen trochu lépe extrapolovat na základě současných a v brzku očekávaných objevů základní vědy, jak se jich bude v budoucnu využívat. O takový odhad […] se pokusilo třináct odborníků a tři futurologové v knize Towards The Year 2018. […]

Komunikační družice usnadní celosvětovou spojovou službu. To umožní např. použití mamutích počítačů na neomezené vzdálenosti, takže třeba složité výpočty provede výpočtové středisko na druhém konci světa. Pomocí těchto družic bude možno řídit dopravu v rozsáhlých oblastech. Přímý přenos televizního vysílání na celém světě přispěje k jednotě světové kultury. Větší rozvojové země (Indie, Čína, Nigérie) asi nebudou ani budovat vlastní retranslační televizní síť, nýbrž budou přímo používat komunikačních družic. Neustálé sledování zemského povrchu povětrnostními družicemi ovšem silně snižuje „národní soukromí“. Povede tato zvýšená informovanost o sousedech k zvýšení, nebo k snížení politické stability světa?

Revoluční změny nastanou v dopravě. Někteří obyvatelé rozvojových zemí poznávají dříve, tak říkajíc, křídlo než kolo. A tento trend se bude zvyšovat. Vždyť cena vybudování letecké linky je jen 20 procent nákladů na zřízení železnice! Dopravní trysková velkoletadla, která pojmou 700–1000 cestujících, přivedou zlevnění letecké dopravy na cenu dopravy autobusové. Celní, pasové a vlastní dopravní odbavení cestujících bude ovšem vyžadovat děrný štítek jako univerzální cestovní doklad, který umožní rychlou kontrolu pomocí samočinného počítače. Letecký transport zboží udělá revoluci ve skladování – skladiště se nebudou muset budovat poblíž konsumentů. Tento vývoj bude ovšem vyžadovat novou obalovou techniku. […]

Zvládnutím vzdálenosti se dosáhne změny ve sklonech lidského myšlení. Budou mizet protiklady „zde“ a „tam“, „my“ a „oni“. „My“ budeme „všude“ ve vzájemné závislosti, a tedy i spolupráci.

V oblasti komunikace není příliš velká naděje, že se podaří uskutečnit vyhovující strojní tlumočení. Překladatel nakonec vždy musí vědět, co se míní. Současné vysílání obrazu i zvuku telefonem umožní třeba pořádat na dálku konference nebo i provádět lékařskou diagnosu.

Velký pokrok lze očekávat v předpovědích a především v zvládnutí počasí. […] Dá se očekávat, že v krátké době budou zvládnuta krupobití. Do roku 1990 bude možno najít způsoby, jak tvořit či zamezit déšť na vzdálenost několika set kilometrů. Kolem roku 2000 už bude možno odvracet hurikány a za 50 let ovlivňovat klima.

V oblasti sociální statistiky a sociologie umožní počítače simulovat celá lidská společenství, třeba velkoměsta, a získávat tak podklady pro plánování. Počítače budou soustřeďovat velký počet informací o jednotlivých občanech: údaje o zdraví, sociálním pojištění, o příjmech k daňovým účelům, o vzdělání a kvalifikaci, o majetku, o zaměstnání atd. […]

Obrovské zásoby pohotových informací v počítačích budou mít celkem příznivý vliv na mezinárodní vztahy: větší informovanost povede k poklesu utajení. Centrální řízení států bude mocnější, ale také informovanější, takže vztahy mezi vládami budou racionálnější. Ve vojenské oblasti budou posíleny obranné tendence (pozorovací a varovací systémy). Řízení obchodních vztahů pomocí počítačů povede ke stabilizaci hospodářských zájmů.

V oblasti získávání energie bude význam vodních zdrojů nadále klesat. Perspektiva petrochemické základny není zcela bezpečná, protože se neví, jak velké zásoby nafty a přírodních plynů skutečně jsou. Uhlí tedy zůstane dlouhou dobu významným zdrojem energie. Jaderná energie se bude získávat z breeding reaktorů na přírodní uran […] a rozhodující pro její rozšíření bude už jen mezní cena přírodního uranu. […]

V ekonomice se vedoucí posice SSSR a USA ještě posílí, ale Japonsko bude hned za nimi a mezi velkými státy se dostane na první místo v hrubém národním produktu na jednoho obyvatele.

Vcelku tedy lze očekávat velký vzrůst produktivity, zmenšení soukromé oblasti lidí, posílení racionálního rozhodování, pokles nacionalismu, velký vzrůst významu vzdělání. […]

Jiří Koryta (Vesmír 48, 339, 1969/11)

2019: Při hledání tématu pro tuto Vertikálu jsem původně uvažoval zařadit zprávu o návštěvě v poklidném berlínském bytě Alberta Einsteina z roku 1929. V témže čísle redakce zařadila zprávu německých statistiků o výživě německého dělnictva, kteří došli k závěru, že je situace horší než před 22 lety, ale za posledních pět let po válce je přece jen trochu lepší. Kdo mohl tušit, že ty dvě zprávy se brzy propojí s událostí, o které Vesmír nepsal – jen pár dnů před vyjitím onoho čísla zkrachovala americká burza a svět vstoupil do velké hospodářské deprese, která měla v následujících letech dramaticky postihnout právě Německo (45 % nezaměstnaných v roce 1932) a zažehnout v něm pochybnosti o síle demokracie a posílení krajního nacionalismu, které v roce 1933 vyneslo k moci Hitlera s jeho otevřeně protižidovskou politikou, která brzy vyhnala z poklidného domu i učence Einsteina. Svět nevyhnutelně směřoval ke zničujícímu válečnému konfliktu, jehož hrozbu si mnozí uvědomovali, ale nikdo mu nedokázal účinně zabránit.

Limity našeho pohledu do budoucnosti pěkně ukazuje 50 let starý článek Vesmíru, jehož optimismus nepřipouštěl představu, že obraz budoucnosti, kterou vykresluje, bude mít v reálu něco společného i s obdobím po roce 1929. Jak moc, to si řekneme za dalších 50 let.