Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Inzulin jako zbraň

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 578, 2019/10

Ačkoli se pohybují pomalu, jsou to dravci. Mořští plži homolice s kuželovitou ulitou totiž mají několik strategií, jak si opatřit kořist.

Zhruba deset procent druhů homolic loví ryby s pomocí bodavého ústrojí. Kdysi to byl proužek se zoubky (radula), který u několika druhů nahradil malý chobot, obsahující jedové střely. Homolice je někdy vrhá jako otrávené šipky směrem ke kořisti, jejíž polohu zjistí pátracími smyslovými výběžky.

Z jedových harpunek a zoubků mohou homolice vpravit do těla svých obětí několik velmi účinných a bolestivých neurotoxinů, což někdy pocítí i rekreanti při potápění v tropických mořích. Proto jsou při lovu jejich oblíbených ulit značně nebezpečnými protivníky a případů úmrtí je v USA přibližně stejně jako po žihadlech včel a vos.

„Začínáme odhalovat tajemství pozoruhodných homolic a doufáme, že se od nich naučíme, jak novátorsky přistupovat k léčbě diabetu.“

Helena Safavi-Hemamiová, molekulární bioložka, Utažská univerzita 

I když tyto dávky jedů a dalších až 200 látek homolice poskytují zvědavcům zdarma, my si v ústavech a univerzitách musíme pro pokusy některé jejich vyčištěné toxiny kupovat za značné peníze. Z rodu Conus používáme například ω-konotoxin na utlumení (inhibici) kanálků pro vápenaté ionty nebo μ-konotoxin pro uzavření kanálků svalových vláken pro sodík. Svalová vlákna se následkem toho přestanou stahovat, jsou nedráždivá a „oběť“, třeba malá rybka, se zbytečně před spolknutím nemrská. To ocení nejen hodující homolice, ale i neurovědci v laboratoři.

Nečekaný jed

V roce 2015 výzkumníci zjistili, že k téměř okamžitému znehybnění a následnému pozření lovených rybek používá jedna homolice (Conus geographus) zpočátku nikoliv nějaký ze svých speciálních neurotoxinů, ale naprosto nečekaně sloučeninu, kterou všichni dobře známe – inzulin.1)

U homolic nejde o empatické léčení nějakého rybího diabetu, ale o snížení hladiny glukózy u rybky tak rychle, že v podstatě omdlí. Je to obdobné jako u diabetiků, kteří se po příliš vysoké dávce inzulinu zachrání před blížící se mdlobou lžičkou cukru nebo sladkou sušenkou (čokoláda není vhodná, tuk brání vstřebávání glukózy).

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...