i

Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Inzulin jako zbraň

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 578, 2019/10

Ačkoli se pohybují pomalu, jsou to dravci. Mořští plži homolice s kuželovitou ulitou totiž mají několik strategií, jak si opatřit kořist.

Zhruba deset procent druhů homolic loví ryby s pomocí bodavého ústrojí. Kdysi to byl proužek se zoubky (radula), který u několika druhů nahradil malý chobot, obsahující jedové střely. Homolice je někdy vrhá jako otrávené šipky směrem ke kořisti, jejíž polohu zjistí pátracími smyslovými výběžky.

Z jedových harpunek a zoubků mohou homolice vpravit do těla svých obětí několik velmi účinných a bolestivých neurotoxinů, což někdy pocítí i rekreanti při potápění v tropických mořích. Proto jsou při lovu jejich oblíbených ulit značně nebezpečnými protivníky a případů úmrtí je v USA přibližně stejně jako po žihadlech včel a vos.

„Začínáme odhalovat tajemství pozoruhodných homolic a doufáme, že se od nich naučíme, jak novátorsky přistupovat k léčbě diabetu.“

Helena Safavi-Hemamiová, molekulární bioložka, Utažská univerzita 

I když tyto dávky jedů a dalších až 200 látek homolice poskytují zvědavcům zdarma, my si v ústavech a univerzitách musíme pro pokusy některé jejich vyčištěné toxiny kupovat za značné peníze. Z rodu Conus používáme například ω-konotoxin na utlumení (inhibici) kanálků pro vápenaté ionty nebo μ-konotoxin pro uzavření kanálků svalových vláken pro sodík. Svalová vlákna se následkem toho přestanou stahovat, jsou nedráždivá a „oběť“, třeba malá rybka, se zbytečně před spolknutím nemrská. To ocení nejen hodující homolice, ale i neurovědci v laboratoři.

Nečekaný jed

V roce 2015 výzkumníci zjistili, že k téměř okamžitému znehybnění a následnému pozření lovených rybek používá jedna homolice (Conus geographus) zpočátku nikoliv nějaký ze svých speciálních neurotoxinů, ale naprosto nečekaně sloučeninu, kterou všichni dobře známe – inzulin.1)

U homolic nejde o empatické léčení nějakého rybího diabetu, ale o snížení hladiny glukózy u rybky tak rychle, že v podstatě omdlí. Je to obdobné jako u diabetiků, kteří se po příliš vysoké dávce inzulinu zachrání před blížící se mdlobou lžičkou cukru nebo sladkou sušenkou (čokoláda není vhodná, tuk brání vstřebávání glukózy).

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné