i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Inzulin jako zbraň

 |  7. 10. 2019
 |  Vesmír 98, 578, 2019/10

Ačkoli se pohybují pomalu, jsou to dravci. Mořští plži homolice s kuželovitou ulitou totiž mají několik strategií, jak si opatřit kořist.

Zhruba deset procent druhů homolic loví ryby s pomocí bodavého ústrojí. Kdysi to byl proužek se zoubky (radula), který u několika druhů nahradil malý chobot, obsahující jedové střely. Homolice je někdy vrhá jako otrávené šipky směrem ke kořisti, jejíž polohu zjistí pátracími smyslovými výběžky.

Z jedových harpunek a zoubků mohou homolice vpravit do těla svých obětí několik velmi účinných a bolestivých neurotoxinů, což někdy pocítí i rekreanti při potápění v tropických mořích. Proto jsou při lovu jejich oblíbených ulit značně nebezpečnými protivníky a případů úmrtí je v USA přibližně stejně jako po žihadlech včel a vos.

„Začínáme odhalovat tajemství pozoruhodných homolic a doufáme, že se od nich naučíme, jak novátorsky přistupovat k léčbě diabetu.“

Helena Safavi-Hemamiová, molekulární bioložka, Utažská univerzita 

I když tyto dávky jedů a dalších až 200 látek homolice poskytují zvědavcům zdarma, my si v ústavech a univerzitách musíme pro pokusy některé jejich vyčištěné toxiny kupovat za značné peníze. Z rodu Conus používáme například ω-konotoxin na utlumení (inhibici) kanálků pro vápenaté ionty nebo μ-konotoxin pro uzavření kanálků svalových vláken pro sodík. Svalová vlákna se následkem toho přestanou stahovat, jsou nedráždivá a „oběť“, třeba malá rybka, se zbytečně před spolknutím nemrská. To ocení nejen hodující homolice, ale i neurovědci v laboratoři.

Nečekaný jed

V roce 2015 výzkumníci zjistili, že k téměř okamžitému znehybnění a následnému pozření lovených rybek používá jedna homolice (Conus geographus) zpočátku nikoliv nějaký ze svých speciálních neurotoxinů, ale naprosto nečekaně sloučeninu, kterou všichni dobře známe – inzulin.1)

U homolic nejde o empatické léčení nějakého rybího diabetu, ale o snížení hladiny glukózy u rybky tak rychle, že v podstatě omdlí. Je to obdobné jako u diabetiků, kteří se po příliš vysoké dávce inzulinu zachrání před blížící se mdlobou lžičkou cukru nebo sladkou sušenkou (čokoláda není vhodná, tuk brání vstřebávání glukózy).

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....