Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika
i

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Jídlem k nemoci

Řekni mi, co jíš, řeknu ti, čím pravděpodobně onemocníš
 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 427, 2018/7

Lidské tělo nemá povrch buněk vybaven určitým typem chemických výčnělků, kterých se rády chytají některé nemoci, když nás napadnou. Přesto nás různé nemoci sužují a imunita má pořád co dělat. Naše buňky se totiž někdy převlečou do cizích šatů, které jsme jim dodali jídlem, a imunitní systém si je pak může splést s vetřelci.

Bílkoviny jsou v buňkách a jejich membránách stočeny jako šnůry různobarevných korálků (dvaceti aminokyselin) do dvoušroubovic (alfa helixů) nebo do souběžných beta lístků. Pořadí korálků – aminokyselin – na šňůrce je dáno geneticky pořadím bází v jaderné DNA. Vybrané „sestříhané“ informační úseky (exony) se přepisují do poslíčkové mRNA (transkripce), která míří do cytoplazmy. V cytoplazmatických ribozomech se pak výrobní plán překládá z mRNA do reálného a smysluplného pořadí aminokyselin (translace). Vznikají vlákna bílkovin, která se navzájem propojují vodíkovými a disulfidickými můstky. Nakonec se většinou pomocí asistenčních chaperonových bílkovin vlákna cíleně uspořádají do finálních 3D struktur. Výsledkem jsou v cytoplazmě plovoucí bílkovinná klubíčka, vřeténka a jiné tvary s řadou funkceschopných segmentů.

Ale kam s nimi? Mohou se totiž shlukovat do větších komplexů, jako jsou tetramery (hemoglobin), pentamery (receptory) nebo hexamery (konexiny). Některé se vydávají na cestu a putují třebas krví nebo uvnitř nervových vláken až na metrové vzdálenosti – kamsi do periferních svalů či cév. Tam teprve mohou sloužit jako metabolické „mlýnky“ (enzymy), trubičky, kanálky či pumpičky nebo transportní kolejničky pro přesun metabolitů nebo měchýřků v buňce (mikrotubuly) nebo tvoří turniketové transportéry přes membránu. Také mimo buňky se formují dlouhé svazky bílkovin. Známe je třebas jako kolagen v šlachách nebo v kůži.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...