i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Jídlem k nemoci

Řekni mi, co jíš, řeknu ti, čím pravděpodobně onemocníš
 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 427, 2018/7

Lidské tělo nemá povrch buněk vybaven určitým typem chemických výčnělků, kterých se rády chytají některé nemoci, když nás napadnou. Přesto nás různé nemoci sužují a imunita má pořád co dělat. Naše buňky se totiž někdy převlečou do cizích šatů, které jsme jim dodali jídlem, a imunitní systém si je pak může splést s vetřelci.

Bílkoviny jsou v buňkách a jejich membránách stočeny jako šnůry různobarevných korálků (dvaceti aminokyselin) do dvoušroubovic (alfa helixů) nebo do souběžných beta lístků. Pořadí korálků – aminokyselin – na šňůrce je dáno geneticky pořadím bází v jaderné DNA. Vybrané „sestříhané“ informační úseky (exony) se přepisují do poslíčkové mRNA (transkripce), která míří do cytoplazmy. V cytoplazmatických ribozomech se pak výrobní plán překládá z mRNA do reálného a smysluplného pořadí aminokyselin (translace). Vznikají vlákna bílkovin, která se navzájem propojují vodíkovými a disulfidickými můstky. Nakonec se většinou pomocí asistenčních chaperonových bílkovin vlákna cíleně uspořádají do finálních 3D struktur. Výsledkem jsou v cytoplazmě plovoucí bílkovinná klubíčka, vřeténka a jiné tvary s řadou funkceschopných segmentů.

Ale kam s nimi? Mohou se totiž shlukovat do větších komplexů, jako jsou tetramery (hemoglobin), pentamery (receptory) nebo hexamery (konexiny). Některé se vydávají na cestu a putují třebas krví nebo uvnitř nervových vláken až na metrové vzdálenosti – kamsi do periferních svalů či cév. Tam teprve mohou sloužit jako metabolické „mlýnky“ (enzymy), trubičky, kanálky či pumpičky nebo transportní kolejničky pro přesun metabolitů nebo měchýřků v buňce (mikrotubuly) nebo tvoří turniketové transportéry přes membránu. Také mimo buňky se formují dlouhé svazky bílkovin. Známe je třebas jako kolagen v šlachách nebo v kůži.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 36. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné