i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Jídlem k nemoci

Řekni mi, co jíš, řeknu ti, čím pravděpodobně onemocníš
 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 427, 2018/7

Lidské tělo nemá povrch buněk vybaven určitým typem chemických výčnělků, kterých se rády chytají některé nemoci, když nás napadnou. Přesto nás různé nemoci sužují a imunita má pořád co dělat. Naše buňky se totiž někdy převlečou do cizích šatů, které jsme jim dodali jídlem, a imunitní systém si je pak může splést s vetřelci.

Bílkoviny jsou v buňkách a jejich membránách stočeny jako šnůry různobarevných korálků (dvaceti aminokyselin) do dvoušroubovic (alfa helixů) nebo do souběžných beta lístků. Pořadí korálků – aminokyselin – na šňůrce je dáno geneticky pořadím bází v jaderné DNA. Vybrané „sestříhané“ informační úseky (exony) se přepisují do poslíčkové mRNA (transkripce), která míří do cytoplazmy. V cytoplazmatických ribozomech se pak výrobní plán překládá z mRNA do reálného a smysluplného pořadí aminokyselin (translace). Vznikají vlákna bílkovin, která se navzájem propojují vodíkovými a disulfidickými můstky. Nakonec se většinou pomocí asistenčních chaperonových bílkovin vlákna cíleně uspořádají do finálních 3D struktur. Výsledkem jsou v cytoplazmě plovoucí bílkovinná klubíčka, vřeténka a jiné tvary s řadou funkceschopných segmentů.

Ale kam s nimi? Mohou se totiž shlukovat do větších komplexů, jako jsou tetramery (hemoglobin), pentamery (receptory) nebo hexamery (konexiny). Některé se vydávají na cestu a putují třebas krví nebo uvnitř nervových vláken až na metrové vzdálenosti – kamsi do periferních svalů či cév. Tam teprve mohou sloužit jako metabolické „mlýnky“ (enzymy), trubičky, kanálky či pumpičky nebo transportní kolejničky pro přesun metabolitů nebo měchýřků v buňce (mikrotubuly) nebo tvoří turniketové transportéry přes membránu. Také mimo buňky se formují dlouhé svazky bílkovin. Známe je třebas jako kolagen v šlachách nebo v kůži.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR, se zabývá neurofyziologií a biofyzikou buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Hirschův index (Vesmír 85, 555, 2006/9) jeho prací je 37. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Lékařské univerzitě v Kazani přednáší fyziologii živočichů a člověka. V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné