Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Benzimidazolové fungicidy a buněčné dělení

 |  16. 7. 2018
 |  Vesmír 97, 400, 2018/7

Na začátku byla jedna kolonie mravenců žahavých Myrmica rubra infikovaných entomopatogenní plísní z řádu Laboulbeniales. César Gemeno se svými kolegy ze Státní univerzity v Severní Karolíně pro léčbu infekcí těmito plísněmi doporučovali přípravek benomyl. Testovali jej, pravda, jen na infikovaných švábech. Ale šlo o plíseň ze stejného řádu, nebyl důvod očekávat, že by se mravenec nevyléčil a žádné druhově specifické informace nebyly k dispozici. Benomyl je již desítky let široce rozšířeným zemědělským fungicidem. Od roku 1968 jej vyráběl Du Pont, výrobu ukončil roku 2001 po sérii soudních sporů s farmáři. Nicméně, mezitím se výroby benomylu zhostili jiní výrobci a navzdory požadavku firmy Du Pont na zrušení jeho registrace se stále vyrábí a prodává jako zemědělský fungicid v mnoha zemích mimo severoatlantický civilizační okruh. V našich rukách benomyl infekci nevyléčil, vůbec ji ani nepotlačil. Naopak, u léčených, plísní infikovaných královen došlo po aplikaci benomylu k výraznému poklesu jejich plodnosti. Tentýž pokles jsme ale po aplikaci benomylu zaznamenali i u zdravých královen, když jsme jejich plodnost srovnali s královnami, které s benomylem do styku nepřišly.

Výše zmíněné pozorování bylo stále ještě spíše kuriozitou týkající se jediného fungicidu, jehož užití je navíc u nás i v okolních zemích výrazně za svým zenitem. Uplynulo však jen několik let od objevu nečekaně významného negativního vlivu neonikotinoidních insekticidů na blanokřídlý hmyz. Rozhodli jsme se proto ve spolupráci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy s Univerzitou v Hradci Králové otestovat, zda ovlivnění plodnosti mravenců je vedlejším účinkem jen zmíněného benomylu, anebo zda jde o obecnou vlastnost celé skupiny benzimidazolových fungicidů, mezi něž benomyl patří. Opět jsme si vzali k ruce královny mravenců žahavých. Jde o jeden z nejběžnějších druhů mravenců rodu Myrmica, který ochotně osidluje i nejrůznější ruderální biotopy a intravilány obcí. Z jedenácti testovaných benzimidazolových fungicidů byl jeden (flusilazol) pro královny zcela letální, a to i když jsme jeho koncentraci snížili na desetinu oproti původně zvolené. Naprostá většina způsobovala statisticky signifikantní snížení plodnosti královen testovaného druhu mravence. A jen jeden benzimidazolový fungicid (prochloraz) neměl významný efekt – snížení plodnosti královen u něj bylo méně výrazné a počet testovaných královen nebyl dostatečný na to, aby efekt tohoto posledního nestigmatizovaného benzimidazolového fungicidu podchytil.

Závěry jsou tristní. Benzimidazolové fungicidy narušují tvorbu mitotického vřeténka a reorganizaci chromozomů v metafázi buněčného dělení. Dosud se tvrdilo, že organismus hmyzu a savců je proti těmto účinkům odolnější než mikrotubuly plísní. Jenže pokusy jsme ukázali, že koncentrace benzimidazolových fungicidů identické nebo nižší než ty, které jsou používány v zemědělství, vedou k velmi výrazným subletálním efektům ve formě potlačení plodnosti blanokřídlého hmyzu. Na řadě je testování na dalších druzích blanokřídlých, zejména pak opylovačů, s cílem objasnit, zda se nám v benzimidazolových fungicidech neobjevilo déjà vu nechvalně proslulého vlivu neonikotinoidů na biodiverzitu.

Pech P., Heneberg P.: J. Invertebr. Pathol., DOI: 10.1016/j.jip.2015.06.012

Heneberg P. at al.: Biological Conservation, DOI: 10.1016/j.biocon.2018.03.004

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné