Kam se poděli Kananejci?

„Z měst patřících národům, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, nenech nikoho naživu. Chetejce, Emorejce, Kananejce, Perizejce, Hivejce a Jebusejce totiž musíš vyhladit jako proklaté, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.“ (Deuteronomium 20,16–17)¹⁾

V době, kdy v Egyptě vládli faraoni a v Řecku teprve vznikala antická civilizace, žil v oblasti Levanty, zahrnující dnešní Libanon, Izrael, Jordánsko a jižní část Sýrie, národ nazývaný Kananejci. Kananejci, kteří psali na papyrus, nikoli na hliněné destičky, po sobě zanechali velmi skromný písemný záznam, a archeologové tak museli vyvozovat jejich identitu z písemných záznamů jiných národů, jako byli staří Egypťané, staří Řekové a Hebrejci.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů je bible, která popisuje válečný konflikt mezi Hebrejci, Kananejci a dalšími národy v oblasti. Hebrejci nakonec tyto národy na boží příkaz vyhladili a jejich města srovnali se zemí, jak uvádí Deuteronomium 20,16–17, bezpochyby jedna z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších pasáží bible. Jiné pasáže však svědčí o tom, že přinejmenším část kananejských komunit tento konflikt přežila. Rovněž archeologický záznam nenasvědčuje tomu, že by kananejská města byla někdy zničena nebo opuštěna. Vliv přístavních měst jako Byblos, Sidón a Týros naopak narůstal, až se nakonec stala centrem námořní velmoci s řadou významných kolonií (Řekové nazývali Kananejce Féničané).

Analýza pěti kompletních genomů získaných z 3700 let starých kosterních pozůstatků nalezených v Sidónu, jednom z kananejsko-fénických měst na území Libanonu, dokazuje, že Kananejci údajný biblický masakr skutečně přežili. Starořecké prameny uvádějí, že tito lidé přišli do oblasti od východu. Analýza ukázala, že tyto zdroje jsou přinejmenším zčásti pravdivé. Zhruba polovina genů sidónských Kananejců je příbuzná genomům získaným z 5000 let starých kosterních nálezů z území Íránu. Druhá polovina je místního původu a je odvozena od farmářů, kteří tuto oblast osídlili před více než 10 000 lety. Srovnání s genomy dnešních populací ukázalo, že nejbližšími žijícími příbuznými Kananejců jsou místní Libanonci. Jejich geny tak dodnes přežívají v genomech milionů obyvatel Blízkého východu.

Po zveřejnění studie propukla v amerických médiích vzrušená diskuse o tom, zda její výsledky biblický záznam vyvracejí, nebo podporují. Podle jedné interpretace bible, jako každý propagandistický text, záměrně zkresluje. Podle jiné interpretace Hospodin přikázal Hebrejcům Kananejce vyvrátit z kořene, těm se však nepodařilo jeho příkaz realizovat v plném rozsahu. Populačně- -genetická kontinuita na Blízkém východě nasvědčuje tomu, že válečný konflikt, pokud k němu došlo, nebyl pro Kananejce zcela zničující. O tom, jaký byl boží záměr, se můžeme pouze dohadovat.

Haber M. et al., American Journal of Human Genetics 101, 274, 2017, DOI: 10.1016/j.ajhg.2017.06.013