Stres u lidí – pomocník, nebo zabiják?

Již dlouho víme, že změnu na fyziologické úrovni provází i změna na úrovni psychiky a emocí; stejně jako emoční a psychické změny stavu jedince vedou k změnám fyziologickým. Pojem stres lze chápat různě, jisté je, že chronický stres je spouštěčem většiny civilizačních chorob.

Zjednodušeně lze na stres nahlížet podle Ganongovy definice stresu jako na stav zdravého organismu zvířete nebo člověka, v němž se ve zvýšené míře vyplavuje adrenokortikotropní hormon. Obecně je lepší mluvit spíše o stresové reakci, stresoru, akutním stresu nebo chronickém stresu (viz rámeček). Akutní stresová reakce nám má pomáhat zvládnout nestandardní podmínky (útok, chlad, horko, vysoký tlak, hlad apod.) a zvýšit pravděpodobnost našeho přežití. Pokud však stres prožíváme často (nebo příliš intenzivně), může to vést k chronickému stresu, který je mimo jiné považován za hlavní spouštěč většiny civilizačních chorob (obezita, cukrovka druhého typu, rakovina, astma, dermatitidy, neurózy, kardiovaskulární choroby apod.).