i

Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Trpký osud objevitele petroleje

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 183, 2018/3

Před 90 lety (vybíráme z vesmírného archivu):

1928: Právě minulo sedmdesát pět let od doby, kdy jistý mlékař v Boryslavi, jménem Schreiner, objevil náhodou surový petrolej, jenž byl jako hořlavina používán. Půda Boryslavi byla ode dávna známa z nitra vytékající, dehtu podobnou tekutinou, která byla používána původně jednak jako léčivo, jednak jako mazadlo na vozy, nebo pečetní vosk. Schreinerova chata nacházela se v údolní propadlině a v jejím sklepu vyvěral petrolejový pramen. Mlékař vyráběl z husté a mastné hmoty mazadlo na boty a za jeden krejcar šajnu1) tehdejší měny mohl si každý u něho boty namazati.

Koncem podzimu 1852 počalo silně sněžiti a za nedlouho napadlo tolik sněhu, že chata Schreinerova ve vysokých závějích úplně zapadla, takže její obyvatel se nemohl dostati na ulici. Hladu se sice nemusil obávati, neboť měl potravin pro zimu dostatečnou zásobu, jenom myšlenka na nedostatek hořlavého oleje přiváděla ho v zoufalství. — Již první večer dohořela mu olejová lampička a Schreiner byl nucen seděti potmě. Pojednou mu napadlo, což aby zkusil mastnou zemní hmotu ze svého sklepa, zdali by se dala jako hořlavina použíti. I natrhal několik vláken ze své barchetové vesty a stočiv je v knůtek, zapustil jej do koule uhnětené z tučného bahna. Bavlněná vlákna nasákla do sebe mastnotu, a když byla zapálena, rozlila se okamžitě po jizbě červená zář. Byla to první petrolejová lampa.

Katastrofa 1Teprve tři leta později podařilo se též jistému Američanu surový zemský olej k osvětlování použíti, tedy v době, když objev Schreinerův byl již ve větší části Rakouska znám. Schreiner ovšem netušil, jaké tím lidstvu prokázal služby. Pokládal již za štěstí, že si mohl za svícení nějaký groš uspořiti. Když mohl za nějaký den obydlí opustiti, vyhledal známého majitele vinopalny, u něhož si vypůjčil destilační aparát, do něhož nasypal mastnotou nasáklé bahno. Po provedení destilace obdržel pak lehce pohyblivou nažloutlou tekutinu — první petrolej.

Krátce nato objednala jedna domácí lékárna u Schreinera sud vzácné tekutiny. Po prvé bylo petrolejem svíceno ve všeobecné nemocnici ve Lvově. V městě samém vzbudila tato událost velký rozruch a záhy také již i do Vídně pronikla zvěst o novém svítivu. Z tehdejšího hlavního města Rakouska slavil petrolej svůj slavný vjezd do celé Evropy. Schreiner založil na svém pozemku první naftové studny, ale jako podnikatel nemohl se trvale uplatniti. Kdežto jiní jeho objevem bohatli, Schreiner byl nucen vydělávati si chléb jako obyčejný dělník. Zemřel úplně chud. Zajisté trpký to osud objevitele petroleje.

J. V. Želízko (Vesmír 6, 154, 1928/6)

2018: Abrahamu Schreinerovi nelze upřít zvídavost a vynalézavost, tedy vlastnosti, které Boryslav (a vlastně celou Halič) pomohly vynést mezi tři největší světové producenty ropných látek své doby, ale objevitelem petroleje nebyl. Výrobu této směsi uhlovodíků destilací znali už v 9. století lidé v Orientu, jak to popsal ve svém díle perský učenec Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází. Schreinera dokonce předběhl i pražský geolog a důlní inspektor Joseph Hecker, když také na Haliči, v nedalekém městě Truskawiec, už kolem roku 1810 z bláta úspěšně oddělil hořlavou tekutinu. Zprvu tekutinu používal ke svícení v primitivních lampách, ale roku 1817 se mu podařilo podepsat smlouvu s pražskou městskou radou, která chtěla destilovanou tekutinou osvětlovat pražské ulice. Doprava zboží po nekvalitních haličských silnicích ale nebyla nejspolehlivější, a tak ze záměru nakonec sešlo.

Abraham Schreiner tedy měl štěstí na dobu, v níž s nápadem přišel. A také na muže, který se v 90 let starém článku skrývá za slovy „jedna domácí lékárna“. Byl jím polský lékárník a podnikatel, Ignacy Łukasiewicz, který si velmi brzy uvědomil význam petroleje a po mnoha pokusech zkonstruoval první funkční petrolejovou lampu. Její hvězdná hodina přišla v noci z 31. července 1853, kdy lékaři v místní piaristické nemocnici potřebovali provést nouzovou operaci, téměř neproveditelnou při svíčkách. Poslali proto posla pro Łukasiewicze a jeho nové lampy. Přístroj zářil tak jasně a čistě, že si nemocniční úředníci vzápětí objednali několik svítilen s velkou zásobou paliva, čímž začalo rychlé šíření petrolejové lampy po světě, kde nahradila do té doby všeobecně používané lampy na velrybí tuk. Moderní doba přišla dokonce tak rychle, že už roku 1880 zaznamenali hasiči v New Yorku, že vadné petrolejky způsobily dva z pěti požárů.

Haličská ropná horečka začala klesat těsně po první světové válce, kdy se tu těžily více než dva miliony tun ropných produktů ročně. Zůstaly po ní luxusní stavby šťastně zbohatnuvších těžařů a obchodníků, těžní věž v městském znaku a mnoho tun boryslavského přírodního vosku (ozokeritu) na dně Atlantického oceánu. Dělá tam společnost rybám jako izolace prvního transatlantického telegrafního kabelu mezi Evropou a Spojenými státy americkými.

Poznámky

1) Rakouské papírové peníze zavedené po rakouském státním bankrotu roku 1811.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Marek Janáč

Marek Janáč (* 1971) je publicista, rozhlasový a televizní dokumentarista, autor dvou knih a osmi CD s populárně-vědeckou tematikou. Za svou tvorbu získal řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Popularizaci vědy považuje za dílo na úrovni jazykového překladu básně. Jeho ideálem je – na rozdíl od bonmotu srovnávajícího dobrý překlad s ženou – překlad věrný i krásný zároveň.
Janáč Marek

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné