Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Irisin – pomůže léčit obezitu?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 134, 2018/3

Výskyt obezity a s ní spojených zdravotních komplikací neustále vzrůstá. V roce 2012 byl v odborné literatuře představen myokin (látka uvolňovaná svalovými buňkami) nazvaný irisin. Velmi rychle se dostal do popředí zájmu vědců jako látka, která by zvýšením produkce tepla mohla pomáhat obézním při redukci hmotnosti.

Hledání léku, který by obézním usnadnil hubnutí, je pro vědce výzvou již od počátku minulého století. Tehdy byly za účelem redukce použity první preparáty zvyšující metabolický obrat, jejich příznivý efekt na hubnutí byl však draze vykoupen řadou nežádoucích vedlejších účinků. Mezi nejčastější patřila podrážděnost a další nervové potíže, hypertermie, pocení, tachykardie a jiné nepravidelnosti srdeční akce, křeče, docházelo dokonce k oběhovému selhání a smrti.

Tuk: různé barvy – různé funkce

Léky zvyšovaly bazální metabolismus aktivací specifických proteinů vyskytujících se v hnědé tukové tkáni. Ta je hojně zastoupena u novorozenců, u nichž je nezbytná pro termoregulaci, zajišťuje tzv. netřesovou termogenezi. S růstem dítěte a rozvojem jeho muskulatury přebírá postupně funkci hnědého tuku svalová tkáň a termogeneze je zprostředkována převážně svalovou činností, popřípadě svalovým třesem. Hnědý tuk však i u dospělých jedinců přetrvává v izolovaných malých ostrůvcích umístěných v oblasti krku, podél páteře či v mezihrudí (mediastinu) a na termogenezi se podílí v průběhu celého života.

Protein, který tvorbu tepla v hnědém tuku zajišťuje, se označuje jako UCP1 (Uncoupling Protein 1). V membránách mitochondrií hnědých adipocytů umožňuje odpřažení (uncoupling) gradientu H+ iontů vznikajícího při aerobní respiraci v mezimembránovém prostoru mitochondrie od syntézy ATP v procesu oxidativní fosforylace. Energie substrátů se tak namísto ukládání do tukových zásob uvolňuje ve formě tepla.

Proteiny UCP1 jsou v organismu aktivovány v řadě běžných situací, např. po jídle (termogeneze indukovaná potravou), působením chladu (přirozená potřeba organismu se zahřát, starší název pro UCP1 zní přiléhavě termogenin), působením hormonů štítné žlázy či stimulací β-adrenergních receptorů prostřednictvím katecholaminů při stresových situacích. Žádná z uvedených možností, jak hnědý tuk aktivovat, však není vhodná pro dlouhodobý redukční proces.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Daniela Vejražková

RNDr. Daniela Vejražková, Ph.D., (*1972) vystudovala antropologii a genetiku člověka na PřF UK v Praze. V Endokrinologickém ústavu v Praze se věnuje především polygenně podmíněným civilizačním chorobám, kterými jsou obezita a diabetes mellitus. Vede výzkumný projekt mapující genetické pozadí diabetu 2. typu a gestačního diabetu.
Vejražková Daniela

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...