i

Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Irisin – pomůže léčit obezitu?

 |  8. 3. 2018
 |  Vesmír 97, 134, 2018/3

Výskyt obezity a s ní spojených zdravotních komplikací neustále vzrůstá. V roce 2012 byl v odborné literatuře představen myokin (látka uvolňovaná svalovými buňkami) nazvaný irisin. Velmi rychle se dostal do popředí zájmu vědců jako látka, která by zvýšením produkce tepla mohla pomáhat obézním při redukci hmotnosti.

Hledání léku, který by obézním usnadnil hubnutí, je pro vědce výzvou již od počátku minulého století. Tehdy byly za účelem redukce použity první preparáty zvyšující metabolický obrat, jejich příznivý efekt na hubnutí byl však draze vykoupen řadou nežádoucích vedlejších účinků. Mezi nejčastější patřila podrážděnost a další nervové potíže, hypertermie, pocení, tachykardie a jiné nepravidelnosti srdeční akce, křeče, docházelo dokonce k oběhovému selhání a smrti.

Tuk: různé barvy – různé funkce

Léky zvyšovaly bazální metabolismus aktivací specifických proteinů vyskytujících se v hnědé tukové tkáni. Ta je hojně zastoupena u novorozenců, u nichž je nezbytná pro termoregulaci, zajišťuje tzv. netřesovou termogenezi. S růstem dítěte a rozvojem jeho muskulatury přebírá postupně funkci hnědého tuku svalová tkáň a termogeneze je zprostředkována převážně svalovou činností, popřípadě svalovým třesem. Hnědý tuk však i u dospělých jedinců přetrvává v izolovaných malých ostrůvcích umístěných v oblasti krku, podél páteře či v mezihrudí (mediastinu) a na termogenezi se podílí v průběhu celého života.

Protein, který tvorbu tepla v hnědém tuku zajišťuje, se označuje jako UCP1 (Uncoupling Protein 1). V membránách mitochondrií hnědých adipocytů umožňuje odpřažení (uncoupling) gradientu H+ iontů vznikajícího při aerobní respiraci v mezimembránovém prostoru mitochondrie od syntézy ATP v procesu oxidativní fosforylace. Energie substrátů se tak namísto ukládání do tukových zásob uvolňuje ve formě tepla.

Proteiny UCP1 jsou v organismu aktivovány v řadě běžných situací, např. po jídle (termogeneze indukovaná potravou), působením chladu (přirozená potřeba organismu se zahřát, starší název pro UCP1 zní přiléhavě termogenin), působením hormonů štítné žlázy či stimulací β-adrenergních receptorů prostřednictvím katecholaminů při stresových situacích. Žádná z uvedených možností, jak hnědý tuk aktivovat, však není vhodná pro dlouhodobý redukční proces.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Daniela Vejražková

RNDr. Daniela Vejražková, Ph.D., (*1972) vystudovala antropologii a genetiku člověka na PřF UK v Praze. V Endokrinologickém ústavu v Praze se věnuje především polygenně podmíněným civilizačním chorobám, kterými jsou obezita a diabetes mellitus. Vede výzkumný projekt mapující genetické pozadí diabetu 2. typu a gestačního diabetu.
Vejražková Daniela

Doporučujeme

Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Čichám, čichám zločin

Čichám, čichám zločin

Štěpán Urban, Ludvík Pinc  |  5. 4. 2018
Policisté využívají citlivý psí čich k prokazování spojitosti osob, předmětů a míst s trestnými činy. Tato metoda ale není bez rizika a při...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné