i

Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Proč je nám máslo drahé

Máslo jako tradiční součást naší kultury
 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 710, 2018/12

Máslo považujeme za potravinu podléhající relativně rychlé zkáze. Přesto jsou situace, kdy vydrží v zemi několik tisíc let. I poté své nálezce překvapuje máselnou vůní, která láká k zakousnutí. Jde o svědky dávných rituálů, nebo obyčejnou zapomnětlivost tehdejších hospodyň?

Před časem nedostatek mléčného tuku na trhu vzbudil v mnohých Evropanech starost o zabezpečení dostatku másla pro výživu svých rodin. Proč je ale pro nás máslo tak důležité? Je jistě důležité jako jedna ze složek zdravé výživy, a to zvláště pro děti; poskytuje organismu vitamín D, ale není ani zdaleka nenahraditelné. Není tedy divu, že Francouzi jako největší konzumenti másla na světě s 8 kilogramy na osobu za rok jsou tímto nedostatkem postiženi výrazněji než třeba Číňané s pouhými 100 gramy nebo Španělé se 400 gramy másla na osobu a rok. Míra konzumace másla je totiž především kulturní fenomén. Schopnost konzumace mléka a mléčných výrobků u lidských populací je značně odlišná v různých částech světa a souvisí především s naší genetickou výbavou, která umožňuje trávit laktózu. Tyto rozdíly mají svůj původ již v mladší době kamenné. Potřeba konzumace mléka je tedy součástí naší evropské kulturní i genetické identity. Proto je nám máslo tak drahé.

Mléko? Brrr…!?

Ačkoliv naši předkové, první zemědělci, domestikovali na Předním východě hovězí dobytek již před téměř deseti tisíci lety, konzumace mléka se stala běžnou součástí jejich výživy až o několik tisíciletí později. Během poslední doby ledové bylo pro dospělou populaci mléko ve větším množství nestravitelné, protože dospělí na rozdíl od dětí nemohli produkovat enzym laktázu potřebný k trávení laktózy, která je hlavním mléčným sacharidem. V době „neolitické revoluce“, poté co zhruba před 11 000 lety začalo zemědělství na Předním východě nahrazovat lov a sběr, se pastevci dobytka postupně naučili, jak snížit laktózu v mléčných výrobcích na jim přijatelnou úroveň – kvasili mléko a vyráběli sýr nebo jogurt. O několik tisíc let později se však v tehdejší evropské populaci rozšířila genetická mutace, která dala lidem schopnost produkovat laktázu a celoživotně pít mléko bez obtíží. Tato adaptace otevřela cestu k novému a velmi bohatému zdroji výživy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. o době bronzové na Cambridge University. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné