i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Proč je nám máslo drahé

Máslo jako tradiční součást naší kultury
 |  3. 12. 2018
 |  Vesmír 97, 710, 2018/12

Máslo považujeme za potravinu podléhající relativně rychlé zkáze. Přesto jsou situace, kdy vydrží v zemi několik tisíc let. I poté své nálezce překvapuje máselnou vůní, která láká k zakousnutí. Jde o svědky dávných rituálů, nebo obyčejnou zapomnětlivost tehdejších hospodyň?

Před časem nedostatek mléčného tuku na trhu vzbudil v mnohých Evropanech starost o zabezpečení dostatku másla pro výživu svých rodin. Proč je ale pro nás máslo tak důležité? Je jistě důležité jako jedna ze složek zdravé výživy, a to zvláště pro děti; poskytuje organismu vitamín D, ale není ani zdaleka nenahraditelné. Není tedy divu, že Francouzi jako největší konzumenti másla na světě s 8 kilogramy na osobu za rok jsou tímto nedostatkem postiženi výrazněji než třeba Číňané s pouhými 100 gramy nebo Španělé se 400 gramy másla na osobu a rok. Míra konzumace másla je totiž především kulturní fenomén. Schopnost konzumace mléka a mléčných výrobků u lidských populací je značně odlišná v různých částech světa a souvisí především s naší genetickou výbavou, která umožňuje trávit laktózu. Tyto rozdíly mají svůj původ již v mladší době kamenné. Potřeba konzumace mléka je tedy součástí naší evropské kulturní i genetické identity. Proto je nám máslo tak drahé.

Mléko? Brrr…!?

Ačkoliv naši předkové, první zemědělci, domestikovali na Předním východě hovězí dobytek již před téměř deseti tisíci lety, konzumace mléka se stala běžnou součástí jejich výživy až o několik tisíciletí později. Během poslední doby ledové bylo pro dospělou populaci mléko ve větším množství nestravitelné, protože dospělí na rozdíl od dětí nemohli produkovat enzym laktázu potřebný k trávení laktózy, která je hlavním mléčným sacharidem. V době „neolitické revoluce“, poté co zhruba před 11 000 lety začalo zemědělství na Předním východě nahrazovat lov a sběr, se pastevci dobytka postupně naučili, jak snížit laktózu v mléčných výrobcích na jim přijatelnou úroveň – kvasili mléko a vyráběli sýr nebo jogurt. O několik tisíc let později se však v tehdejší evropské populaci rozšířila genetická mutace, která dala lidem schopnost produkovat laktázu a celoživotně pít mléko bez obtíží. Tato adaptace otevřela cestu k novému a velmi bohatému zdroji výživy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné