Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Kterak moucha leze po hladkých plochách

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 675, 2018/11

1928: Všem známý úkaz, že moucha leze po kolmých a hladkých předmětech, na př. po skle, byl různě od přírodozpytců vysvětlován. Většina se shodovala, že chodidla muší přissají se k předmětu, neboť jsou v laločky rozšířená. Tomu však odporoval Angličan Blackwal, který pozoroval, že moucha leze po skle i pod vývěvou, že tedy zákon vzdušního tlaku při tom nemá místa. Blackwal tvrdil, že moucha se udržuje na hladkých plochách pomocí lepkavé, rychle tuhnoucí tekutiny, která se prýští z nožiček.

Entomolog G. Dewitz, který měl v Berlíně o této věci přednášku, potvrdil tento výklad. Přilepil mouchu za křidélka zadkem na proužek papíru a upevnil ji pomoci korkových kousků pod tabulku skla tak, aby se dotýkala pouze nohami. Pak dal celý přístroj pod mikroskop tím způsobem, že moucha byla obrácena břichem vzhůru. Shledal, že na chodidlech má jemné chloupky, z nichž každý vylučuje šťávu, jako sklo průhlednou, jakmile se dotkl skla. Tato vyměšovaná tekutina upevní muší nohu na hladké ploše. Jestliže nohu utrhneme, můžeme pozorovati na skle jemné kapičky lepkavé látky v takovém pořádku, v jakém chloupky jsou na chodidle. Tekutina vyměšuje se ze žláziček, které byly na nohách muších pozorovány.

L. S. Ch. (Vesmír 7, 66, 1928/3)

„Moucha se udržuje na hladkých plochách pomocí lepkavé, rychle tuhnoucí tekutiny.“

2018: Zatímco gekoni nebo anolisové se dovedou na svislém povrchu udržet nasucho, pouze pomocí nekovalentních interakcí (van der Waalsových sil) mezi povrchem a jemnými chloupky na polštářcích svých tlapek (Vesmír 80, 18, 2001/1), stejně dobře šplhající hmyz si zpravidla vypomáhá i přilnavou kapalinou, která působí prostřednictvím kapilárních sil.

Až v roce 2004 ale pokrok pozorovacích a měřících technik dovolil změřit přitažlivé síly působící mezi podkladem a jediným chloupkem na muším chodidle.1) Experimenty s bzučivkou obecnou (Calliphora vicina) s využitím mikroskopie atomárních sil odhalily, že malé rozšíření na konci chloupku není úplně rovné, okraje jsou proti středu o 60 až 150 nm vyvýšené. Největší síla přitom působí ve středu, kde je produkováno nejvíce kapaliny (o jejímž složení stále není zcela jasno, každopádně jde o směs organických látek různých vlastností). Pokusy srovnávající přitažlivé síly za přítomnosti kapaliny a bez její účasti ukázaly, že v prvním případě je noha k povrchu přitahována asi třikrát silněji. Přestože jde o kombinaci van der Waalsových, elektrostatických a kapilárních sil, poslední jmenované hrají u much na rozdíl od gekonů dominantní roli.

Poznámky

1) Langer M. G. et al., Proc. Royal Soc. Lond. B., DOI: 10.1098/rspb.2004.2850.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Entomologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné