i

Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Chovejte mne, má matičko!

 |  5. 11. 2018
 |  Vesmír 97, 668, 2018/11

Psychiatr Radkin Honzák v článku „Paměť není jedna“ (Vesmír 96, 736, 2017/12) zmiňuje význam citové vazby mezi matkou a dítětem během prvních dvou let života a rozhodující vliv této vazby na budoucí psychický stav v dospělosti. Z těchto informací bych usuzovala, že pro děti, které nemohou být z nějakého důvodu v nejranějším věku v péči své vlastní rodiny, je zcela jednoznačně pozitivní, mohou-li být, třebas jen dočasně, v péči náhradní rodiny oproti pobytu v kojeneckém ústavu. Z úst některých dětských psychologů a lékařů však zaznívá, že dětem v kojeneckých ústavech nic nechybí a že se pobyt v těchto ústavech nijak negativně neodráží v jejich dalším vývoji.1) Jak se na toto téma dívají biologové?

ptá se Jitka Pavlíková, Přelouč

Teorie vazby (attachmentu), jež vyzdvihuje zásadní význam raného vztahu mezi dítětem a jeho pečovatelem, letos slaví již 60 let. Pro studium sociálního a citového vývoje člověka dnes představuje jeden z nejpevněji zakotvených, empiricky nejlépe podložených koncepčních rámců vůbec. Ačkoli díky behaviorálně genetickým či zobrazovacím studiím doznala řady upřesnění, ve svém jádru zůstává touž teorií, jak ji původně formuloval John Bowlby (1907–1990), lékař a specialista na dětskou psychiatrii a psychoanalýzu. V roce 1950 jej Světová zdravotnická organizace pověřila, aby se stal jejím poradcem v otázkách duševního zdraví dětí bez domova. Práce s dětmi odloučenými od jejich rodin jej přivedla k pozorování různých nepříznivých důsledků, které bylo možno průkazně připsat na vrub právě tomuto odloučení. Na základě těchto zjištění Bowlby navrhl opatření, která měla pomoci těmto důsledkům předcházet či je alespoň mírnit. Jak napsal v předmluvě výsledné zprávy, „pro duševní zdraví je nezbytné, aby kojenec – a později malé dítě – prožíval vřelý, intimní a nepřerušovaný vztah s matkou anebo s její trvalou náhradou, v němž oba nacházejí uspokojení a radost“.

Trápení dětí mimo domov

V pátrání po procesech, jak tyto nepříznivé důsledky vznikají, se k Bowlbymu připojil kolega James Robertson (1911–1988). Pozoroval množství malých dětí kolem 2 až 3 let věku, jež byly odloučeny od matky a kterým se dostávalo péče v prostředí nemocnice nebo dětského stacionáře, kde nebyla k dispozici osoba, která by představovala stálou náhradu mateřské postavy.

„Většinou je dětem zdrojem útěchy a bezpečí matka, avšak pokud ji nemají anebo není nablízku, přilnou k jiné osobě. To, kdo bude stát na vrcholu hierarchie, spoluurčuje několik faktorů...“

„Během této své práce byl můj kolega hluboce pohnut intenzitou strádání a trápení, jichž byl svědkem u dětí mimo domov, a rozsahem a délkou jejich duševního rozrušení poté, co se vrátily domů. Nikdo, kdo četl jeho písemné zprávy nebo zhlédl filmový záznam natočený o jednom malém děvčátku, nemohl zůstat chladným,“ popisuje Bowlby v předmluvě k prvnímu svazku svého stěžejního díla, trilogie Vazba a ztráta (Attachment and Loss). Na základě svých empirických pozorování společně došli k závěru, že pokud je dítě starší půl roku odloučeno od matky a při péči o ně se neustále střídají cizí osoby, i přes jinak příznivé ostatní okolnosti, například materiální zajištění, se u něj typicky dostavuje nejprve reakce protestu, hlubokého zoufalství a nakonec apatie, která však bývá mylně interpretována jako stav vyrovnání se či snad spokojenosti s vlastní situací.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Etologie

O autorovi

Lenka Martinec Nováková

Mgr. Lenka Mart inec Nováková, Ph.D., (*1984) je odborná asistentka na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a výzkumná pracovnice v Národním ústavu duševního zdraví. Zabývá se výzkumem chemických smyslů, zvláště čichového vnímání. Věnuje se například otázkám vývoje čichu, interindividuálních rozdílů v čichovém vnímání, utváření čichových preferencí či poruch čichu jakožto markeru schizofrenie.
Martinec Nováková Lenka

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné