Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Paměť není jedna

 |  4. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 736, 2017/12

„Nic není tak zodpovědné za staré dobré časy jako špatná paměť.“

Anatol France

Sloni si pamatují člověka, který jim ublížil, a potkají-li ho po letech, umějí mu to oplatit. Napadlo mě, že to může být tím, že vzpomínku nezatíží šumem, že si ji totiž nikdy nevypravují. Ale může to být také jinak, jak už to na světě bývá.

Co všechno bylo příčinou, že se po dvaceti letech vzbudily zlé vzpomínky Eileen Franklinové, takže ohlásila, že její otec zavraždil v roce 1969 její kamarádku, těžko už dnes dohledáme. Její otec byl odsouzen, protože porota svědkyni uvěřila;1) mezi psychology, fyziology a psychoterapeuty ale vypukla debata, která vyvolala vlnu experimentů hledajících odpověď na otázky týkající se možností lidské paměti, zejména pak její spolehlivosti.

Vědci záhy zjistili, že lidská paměť je nejen krutě nespolehlivá, co se týká prožitých skutečností, ale že ji lze ošidit tak, že je do ní možno vložit vzpomínky na věci, které se nikdy nestaly. A nemusí to být jen nevinné události, ale třeba fakt, že někdo v pubertě spáchal loupež, pro kterou měl vážné oplétačky s policií a se soudy.

Tyto experimenty začaly v devadesátých letech napřed nevinně. Badatelé zašli za rodiči pokusné osoby, které bylo v té době něco mezi dvaceti a třiceti lety, a dozvěděli se o některých pravděpodobně emočně silněji obsazených prožitcích z doby, kdy jejich subjektu bylo pět až šest let, například návštěva zoo, cirkusu, výlet parníkem aj. Pak k těmto autentickým událostem přidali jednu smyšlenou o tom, jak se jejich pokusný subjekt před Vánoci ztratil v obchodním domě. Subjekt jim pak týden po týdnu opakoval, co vše si vybavil, detailů přibývalo a jistota rostla, a když se dozvěděl, že se jedna vzpomínka nezakládá na pravdě, často při jejím určování nevolil správně. Když byl obchodní dům označen za falsum, hájil ho se vší energií. Ostatně není to tak dávno, co jsme mohli obdobnou obhajobu fiktivní události sledovat v našich médiích.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné