Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Paměť není jedna

 |  4. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 736, 2017/12

„Nic není tak zodpovědné za staré dobré časy jako špatná paměť.“

Anatol France

Sloni si pamatují člověka, který jim ublížil, a potkají-li ho po letech, umějí mu to oplatit. Napadlo mě, že to může být tím, že vzpomínku nezatíží šumem, že si ji totiž nikdy nevypravují. Ale může to být také jinak, jak už to na světě bývá.

Co všechno bylo příčinou, že se po dvaceti letech vzbudily zlé vzpomínky Eileen Franklinové, takže ohlásila, že její otec zavraždil v roce 1969 její kamarádku, těžko už dnes dohledáme. Její otec byl odsouzen, protože porota svědkyni uvěřila;1) mezi psychology, fyziology a psychoterapeuty ale vypukla debata, která vyvolala vlnu experimentů hledajících odpověď na otázky týkající se možností lidské paměti, zejména pak její spolehlivosti.

Vědci záhy zjistili, že lidská paměť je nejen krutě nespolehlivá, co se týká prožitých skutečností, ale že ji lze ošidit tak, že je do ní možno vložit vzpomínky na věci, které se nikdy nestaly. A nemusí to být jen nevinné události, ale třeba fakt, že někdo v pubertě spáchal loupež, pro kterou měl vážné oplétačky s policií a se soudy.

Tyto experimenty začaly v devadesátých letech napřed nevinně. Badatelé zašli za rodiči pokusné osoby, které bylo v té době něco mezi dvaceti a třiceti lety, a dozvěděli se o některých pravděpodobně emočně silněji obsazených prožitcích z doby, kdy jejich subjektu bylo pět až šest let, například návštěva zoo, cirkusu, výlet parníkem aj. Pak k těmto autentickým událostem přidali jednu smyšlenou o tom, jak se jejich pokusný subjekt před Vánoci ztratil v obchodním domě. Subjekt jim pak týden po týdnu opakoval, co vše si vybavil, detailů přibývalo a jistota rostla, a když se dozvěděl, že se jedna vzpomínka nezakládá na pravdě, často při jejím určování nevolil správně. Když byl obchodní dům označen za falsum, hájil ho se vší energií. Ostatně není to tak dávno, co jsme mohli obdobnou obhajobu fiktivní události sledovat v našich médiích.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK, v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné