mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Nejpodivnější ptačí vejce?

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 563, 2018/10

Některá vejce se skutečně podobají jako vejce vejci. Jiná jsou tak divná, že se nepodobají žádným jiným. Asi nejméně zaměnitelná vejce mezi ptáky vůbec klade skupina čtyř blízce příbuzných latinskoamerických kukaček rodu Crotophaga (tři druhy) a druhu Guira guira (kukačka guira).

Skořápku vejce tvoří nejen pro ptáky tradiční kalcit, ale samice na něj před snesením uloží ještě další vrstvu vateritu (oba minerály jsou krystalickými modifikacemi uhličitanu vápenatého).

Ptačí vejce obecně mění v průběhu inkubace své zbarvení, např. modrá vejce lejsků černohlavých nebo zlatavě žlutá vejce nandu pampových viditelně blednou.1) U zmíněných kukaček rodu Crotophaga je změna dovedena do extrému: čerstvě nakladené vejce je celé bílé, ale během prvních pár dnů se promění přes modrobíle flekaté až na čistě modré před vylíhnutím – vaterit zmizel, a odhalil tak spodní kalcitovou vrstvu, která obsahuje modré barvivo biliverdin.

Vrstva vateritu poskytuje vejci mechanickou oporu. Její úbytek před vylíhnutím možná usnadní líhnutí mláďat z jinak neobvykle silných skořápek. U kukačky neotropické (C. major) ale má tento neobvyklý jev další souvislost, mezi ptačími druhy zcela jedinečnou.

Jádrem pudla je unikátní styl hnízdění těchto kukaček. Všechny čtyři druhy hnízdí „komunálně“: několik samic společně staví hnízdo, kladou do něj, krmí mláďata a hnízdo brání. Aby to celé fungovalo, musí samice klást synchronně. Jak toho dosáhnout? Každá samice vyhazuje z hnízda vejce ostatních samic až do okamžiku, kdy naklade svoje vlastní vejce (a pochopitelně dominantní samice má „přednost“, takže začíná klást až jako poslední). Celková komunální snůška (i přes 20 vajec!) se tedy může vytvořit až poté, co začaly klást všechny samice.

Tím příběh nekončí. Jako u řady jiných druhů ptáků (kachen, vlaštovek ap.) i tyto kukačky provozují vnitrodruhový hnízdní parazitismus, kdy sousedka, která není členkou „komunity“, zajde na nevítanou pracovní návštěvu. Zbavit se takového dárečku není žádná legrace: uvnitř každého druhu jsou si ptačí vejce ještě podobnější než mezidruhově (a ptačí vejce jsou obecně velmi uniformní – ne „nekonečně proměnlivá“, jak se zcela chybně tradičně tvrdilo).2) Není divu, že schopnost odmítnout cizí vejce stejného druhu je u ptáků raritní.3)

Fígl u kukačky neotropické je v tom, že vejce vetřelkyně se do hnízda dostane typicky až poté, co hostitelky dokladly – a tedy poté, co jejich vejce už ztratila alespoň část vateritové vrstvy. V modré snůšce hostitelek na sebe parazitické vejce upozorní svou bělostí – a je většinou „vypoklonkováno“. Kukačky neotropické tak „vynalezly“ mezi ptáky zcela originální způsob, jak se vypořádat s rozpoznáváním a odmítáním cizích vajec hnízdního parazita soudružského (angl. conspecific) typu. U ostatních zmíněných druhů neotropických kukaček zatím badatelé odmítání cizích vajec ale nezjistili.

Nová studie M. E. Haubera a jeho kolegů potvrdila, že i z hlediska ptačího zrakového vnímání (které je značně odlišné od našeho) jsou obě inkriminované vrstvy vaječné skořápky zcela odlišné: vaterit odráží převážně jen „viditelné“ vlnové délky 400–700 nm (viditelné pro člověka), zatímco kalcit má dva vrcholy odrazivosti – jeden v krátkých modrozelených délkách a druhý v UV části spektra (což je našemu zraku nedostupná barva).4) Perceptuální modelování pak doložilo, že odrazivost obou minerálů se ani nepřekrývá, což dobře vysvětluje, že kukačky neotropické cizí vejce poznají a odmítnou téměř vždy (v jejich stinných hnízdech to není vůbec prostý úkol). Chemické analýzy navíc ukázaly, že vateritová vrstva neobsahuje žádné pigmenty, zatímco kalcitová vrstva obsahuje nejen modrozelený biliverdin, ale navíc červenohnědé barvivo protoporphyrin. Na první pohled zvláštní („proč má v sobě modrá skořápka hnědé barvivo?“), ale pro ptáky typické – viz už citovaný článek v časopise Ptačí svět.

Poznámky

1) Obrázek viz Grim T., Ptačí svět 24, 18, 2017/4.

2) Hanley D. et al., Biol. Lett., DOI: 10.1098/rsbl.2015.0087.

3) Samaš P., Grim T., Živa 58, 227, 2010/5.

4) Hauber M. E. et al., J. Avian. Biol., DOI: 10.1111/jav.01776.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Tomáš Grim

Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D., (*1973) vystudoval zoologii. V současné době se věnuje ptáčkaření na volné noze. Je spoluautorem a spolueditorem první slovenské Ornitologické príručky a spoluautorem knihy o kukačce, která vyšla ve čtyřech jazycích a získala cenu „Nejlepší ptačí kniha roku 2017“. Osobní stránky: www.tomasgrim.cz
Grim Tomáš

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...