Nejpodivnější ptačí vejce?

Některá vejce se skutečně podobají jako vejce vejci. Jiná jsou tak divná, že se nepodobají žádným jiným. Asi nejméně zaměnitelná vejce mezi ptáky vůbec klade skupina čtyř blízce příbuzných latinskoamerických kukaček rodu Crotophaga (tři druhy) a druhu Guira guira (kukačka guira).

Skořápku vejce tvoří nejen pro ptáky tradiční kalcit, ale samice na něj před snesením uloží ještě další vrstvu vateritu (oba minerály jsou krystalickými modifikacemi uhličitanu vápenatého).

Ptačí vejce obecně mění v průběhu inkubace své zbarvení, např. modrá vejce lejsků černohlavých nebo zlatavě žlutá vejce nandu pampových viditelně blednou.¹⁾ U zmíněných kukaček rodu Crotophaga je změna dovedena do extrému: čerstvě nakladené vejce je celé bílé, ale během prvních pár dnů se promění přes modrobíle flekaté až na čistě modré před vylíhnutím – vaterit zmizel, a odhalil tak spodní kalcitovou vrstvu, která obsahuje modré barvivo biliverdin.

Vrstva vateritu poskytuje vejci mechanickou oporu. Její úbytek před vylíhnutím možná usnadní líhnutí mláďat z jinak neobvykle silných skořápek. U kukačky neotropické (C. major) ale má tento neobvyklý jev další souvislost, mezi ptačími druhy zcela jedinečnou.

Jádrem pudla je unikátní styl hnízdění těchto kukaček. Všechny čtyři druhy hnízdí „komunálně“: několik samic společně staví hnízdo, kladou do něj, krmí mláďata a hnízdo brání. Aby to celé fungovalo, musí samice klást synchronně. Jak toho dosáhnout? Každá samice vyhazuje z hnízda vejce ostatních samic až do okamžiku, kdy naklade svoje vlastní vejce (a pochopitelně dominantní samice má „přednost“, takže začíná klást až jako poslední). Celková komunální snůška (i přes 20 vajec!) se tedy může vytvořit až poté, co začaly klást všechny samice.

Vejce blízce příbuzné kukačky guira má podobné uspořádání jako vejce kukačky neotropické: podkladová kalcitová vrstva s modrozeleným pigmentem biliverdinem, na ní vrstva bílého nepigmentovaného vateritu. Ta však není souvislá jako u vajec kladených samicemi rodu Crotophaga, ale tvoří nesouvislou „krajku“. El Destino, Argentina.Snímek Tomáš Grim

Tím příběh nekončí. Jako u řady jiných druhů ptáků (kachen, vlaštovek ap.) i tyto kukačky provozují vnitrodruhový hnízdní parazitismus, kdy sousedka, která není členkou „komunity“, zajde na nevítanou pracovní návštěvu. Zbavit se takového dárečku není žádná legrace: uvnitř každého druhu jsou si ptačí vejce ještě podobnější než mezidruhově (a ptačí vejce jsou obecně velmi uniformní – ne „nekonečně proměnlivá“, jak se zcela chybně tradičně tvrdilo).²⁾ Není divu, že schopnost odmítnout cizí vejce stejného druhu je u ptáků raritní.³⁾

Fígl u kukačky neotropické je v tom, že vejce vetřelkyně se do hnízda dostane typicky až poté, co hostitelky dokladly – a tedy poté, co jejich vejce už ztratila alespoň část vateritové vrstvy. V modré snůšce hostitelek na sebe parazitické vejce upozorní svou bělostí – a je většinou „vypoklonkováno“. Kukačky neotropické tak „vynalezly“ mezi ptáky zcela originální způsob, jak se vypořádat s rozpoznáváním a odmítáním cizích vajec hnízdního parazita soudružského (angl. conspecific) typu. U ostatních zmíněných druhů neotropických kukaček zatím badatelé odmítání cizích vajec ale nezjistili.

Kukačka neotropická zaujme už jen svým neobvyklým kukučem – jen málo ptáků má bílou duhovku. Její hnízdění ale skutečně nemá obdoby (viz text). Tambopata, Peru.Snímek Tomáš Grim

Nová studie M. E. Haubera a jeho kolegů potvrdila, že i z hlediska ptačího zrakového vnímání (které je značně odlišné od našeho) jsou obě inkriminované vrstvy vaječné skořápky zcela odlišné: vaterit odráží převážně jen „viditelné“ vlnové délky 400–700 nm (viditelné pro člověka), zatímco kalcit má dva vrcholy odrazivosti – jeden v krátkých modrozelených délkách a druhý v UV části spektra (což je našemu zraku nedostupná barva).⁴⁾ Perceptuální modelování pak doložilo, že odrazivost obou minerálů se ani nepřekrývá, což dobře vysvětluje, že kukačky neotropické cizí vejce poznají a odmítnou téměř vždy (v jejich stinných hnízdech to není vůbec prostý úkol). Chemické analýzy navíc ukázaly, že vateritová vrstva neobsahuje žádné pigmenty, zatímco kalcitová vrstva obsahuje nejen modrozelený biliverdin, ale navíc červenohnědé barvivo protoporphyrin. Na první pohled zvláštní („proč má v sobě modrá skořápka hnědé barvivo?“), ale pro ptáky typické – viz už citovaný článek v časopise Ptačí svět.