i

Aktuální číslo:

2019/2

Téma měsíce:

Barvy

Fylogeneze a evoluce psů

 |  1. 10. 2018
 |  Vesmír 97, 565, 2018/10

Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými druhy a skupinami psovitých šelem zůstávají do značné míry nejasné. Nové poznatky týmu zoologů z Přírodovědecké fakulty JU některé z nich objasňují a poukazují na skutečnost, že morfologické znaky, které se uchovávají ve fosilním záznamu, mohou podávat systematicky zkreslené informace o vztazích fylogenetických.

Psi (podčeleď Caninae) jsou jednou z nejcharismatičtějších skupin savců a ekologicky významní predátoři a mrchožrouti. Vznikli v oligocénu před více než 30 miliony lety na severoamerickém kontinentě. V pozdních třetihorách se jejich hlavní skupiny – liškám podobní Vulpini a psům podobní Canini – rozšířily přes Beringovu úžinu do Eurasie a Afriky, kde z nich vzniklo mnoho druhů, od fenka po lišku polární, od šakala po vlka. Jedna severoamerická linie pronikla nově vzniklou Panamskou šíjí do Jižní Ameriky a rozrůznila se do početné skupiny Cerdocyonina, zahrnující osobité druhy jako pes pralesní, pes hřivnatý nebo pes bojovný, který byl vyhuben v 19. století.

Přes značnou pozornost, která je divokým příbuzným „nejlepších přátel člověka“ věnována, zůstávají evoluční vztahy mezi nimi do značné míry nejasné. Nevyřešené zůstávají příbuzenské vztahy mezi recentními a vymřelými druhy a potíže činí i zařazení osobitých druhů, jako je americká liška šedá (Urocyon cinereoargenteus), africký pes ušatý (Otocyon megalotis) nebo východoasijský psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides), který dnes žije i na území ČR, kam byl zavlečen. Poslední problém představují hyperkarnivorní druhy. Většina psů je všežravých, ale některé druhy, například africký pes hyenovitý (Lycaon pictus), východoasijský dhoul (Cuon alpinus) nebo vymřelý americký zlovlk (Canis dirus), se staly vrcholovými predátory, jejichž strava sestává převážně z masa velké kořisti. Není jasné, zda jsou si tyto druhy příbuzné.

Nyní vidíte 41 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Evoluční biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Lov kýchajících demokratů

Lov kýchajících demokratů uzamčeno

Tomáš Grim  |  4. 2. 2019
Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s...
(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb uzamčeno

Zuzana Musilová  |  4. 2. 2019
Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...
Optická pinzeta a světelný záblesk

Optická pinzeta a světelný záblesk

Hana Turčičová  |  4. 2. 2019
Nobelova cena za optickou pinzetu a za triky, jak zvýšit výkon a nezničit aktivní prostředí laseru.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné