i

Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Noční život hub

 |  8. 1. 2018
 |  Vesmír 97, 23, 2018/1

Je pravda, že houby rostou v noci? A vůbec, jak rychle houby rostou?

Ptá se Běla Nekolová

Ptáme-li se na růst hub, musíme si v prvé řadě vyjasnit, zda jde o růst hub, jakožto organismů, a tedy růst jejich mycelia, nebo růst plodnic, těch nejnápadnějších útvarů tvořených ve vhodných podmínkách a běžně označovaných jako „houby“. Mycelium roste rovnoměrně a nemá důvod růst pouze v noci nemluvě o tom, že v půdě nebo uvnitř tlejícího kmene ani nemůže vnímat, je-li den, nebo noc. Výjimku tvoří mycelium ektomykorhizních, s kořeny dřevin sdružených symbiotických hub, které může za určitých podmínek skutečně více růst v noci. Důvodem je obrácený transport vody z hostitelské rostliny do mycelia v průběhu noci, kdy jsou zavřené průduchy a tudíž je omezeno vypařování vody povrchem rostliny. Tento jev se podařilo experimentálně prokázat v podmínkách simulujících dlouhodobé sucho.

U plodnic je situace jiná, neboť jejich růst na povrchu substrátu může být negativně ovlivněn slunečním zářením, které povrch substrátu zahřívá a vysouší. V našich podmínkách v průběhu letní sezóny, kdy se liší denní a noční teplota a vlhkost, tak může být nárůst plodnic skutečně větší v noci. Některé studie také prokázaly dozrávání a největší produkci spor v noci právě vlivem rozdílné vlhkosti vzduchu. Jiná situace bude např. na podzim, kdy jsou denní a noční teploty vyrovnanější nebo v případě deštivého počasí přes den, kdy je pravděpodobné, že bude růst srovnatelný s nočním. Na druhou stranu, u ektomykorhizních druhů závisí růst plodnic na transportu sacharidů z hostitelské rostliny, který probíhá, pokud dochází k fotosyntéze, čili ve dne. U muchomůrky červené (Amanita muscaria) tak byly zjištěny slabé denní výkyvy v růstu s mírně rychlejším růstem přes den.

Druhou otázku je opět možno chápat jako otázku radiálního růstu mycelia, nebo objemového růstu plodnice. V prvém případě je známo pro řadu hub velké množství měření, neboť rychlost růstu mycelia (vyjádřená jako průměr nebo poloměr kolonie na agarové půdě za určitou dobu od naočkování) je jedním z nejběžnějších způsobů, jak stanovit optimální a stresové vlivy prostředí na houby a jejich variabilitu a tudíž se používá v řadě ekologických studií. V optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, živiny) se růst mycelia pohybuje řádově v milimetrech až centimetrech za týden.

Rychlost růstu plodnic velmi závisí na druhu houby, typu jejího nepravého pletiva a způsobu života. Jednoleté dužnaté plodnice rostou velmi rychle a plné „zralosti“ dosahují během několika dnů, ne-li hodin (např. zástupci rodu hnojník, Coprinus). Na druhou stranu roční přírůstky víceletých plodnic chorošovitých hub jsou velmi malé. Vzhledem k prostorové složitosti plodnic je ale není vůbec jednoduché měřit a tudíž přesně stanovit rychlost jejich růstu. Nemluvě o tom, že každá část plodnice roste jinak; prodlužovací růst „nohy“ houby (třeně) bývá rychlejší než růst klobouku do šířky.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie

O autorovi

Ondřej Koukol

Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D., (*1979) pedagog a vědecký pracovník, mykolog, katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na biodiverzitu, taxonomii a ekologii mikroskopických hub (především hub vřeckovýtrusných) v opadu jehličnatých dřevin. Odborný zájem rozšiřuje i na endofytní houby, nekrotrofně parazitické houby a mikroskopické vřeckovýtrusné houby z neotropických oblastí.
Koukol Ondřej

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné