Požáry vegetace ve volné krajině v důsledku sucha

Z hlediska člověka jsou požáry vždy negativním jevem, naproti tomu pro některé přírodní ekosystémy mohou být jejich dopady přínosné. Druhová bohatost některých rostlinných společenstev je přímo závislá na periodicky se opakujících požárech. Jde o různé lesní a křovinné formace, se kterými se můžeme setkat třeba na západě Severní Ameriky nebo v Austrálii. Například určité druhy klíčí pouze tehdy, jsou­li jejich semena vystavena velmi vysoké teplotě, které lze v přírodních podmínkách dosáhnout pouze při požáru. V České republice však ekosystémy, jejichž existence by byla závislá na opakujících se požárech, nenajdeme.

Většinu požárů v současné době způsobují lidé neopatrným chováním v přírodě. Jejich vzniku však mohou výrazně napomoci přírodní podmínky a počasí. Velmi teplé, slunečné počasí a sucho zvyšují hořlavost vegetace a silný vítr mohou požár rychle rozšířit po okolí. Pokud dojde k jeho rozšíření na větší plochu, lze ho uhasit jen se znač­nými obtížemi. V extrémních případech hoří i několik měsíců. Nebezpečí požárů je výslednicí několika faktorů, které mají vliv na vznik, šíření, obtížnost protipožárního zásahu a škody, které způsobí. Patří mezi ně topografické podmínky, vlastnosti paliva, v tomto případě vegetace, povětrnostní
podmínky, stejně jako náhodné faktory, jako je žhářství.