i

Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Jak se bránit zemětřesením?

 
 |  1. 9. 2017
 |  Vesmír 96, 508, 2017/9

Tuto otázku si položil asi nejeden z nás při sledování záběrů z oblastí posti­žených zemětřesením. Pokusme se na ni odpovědět. Nejprve krátce shrneme, čemu v případě silného zemětřesení čelíme.

Tento jev vzniká podél tektonických zlomů v zemském nitru, kde čas od času dojde k náhlému uvolnění mechanické energie, která se postupně nahromadila při vzájemných pomalých posunech a deformacích litosfé­rických desek. Na zlomu tedy dojde k rychlé­mu a nevratnému posunu (až desítek metrů rychlostí jednotek metrů za sekundu), který budí mechanické vlnění – seismické vlny. Ty se šíří zemským nitrem a následně způsobují rozkmitání zemského povrchu, které může poškodit veřejnou infrastrukturu (budovy, silnice atp.).

Čím blíže je pozorovatel k aktivovanému zlomu, tím jsou tyto kmitavé pohyby silnější. Někdy dosáhne posun na zlomu přímo zemského povrchu, což se v postižené oblasti projeví spektakulární­mi (a trvalými) změnami terénu. Například tam, kde před zemětřesením poklidně tekla řeka, může vzniknout terénní stupeň a na něm vodopád. To se ovšem týká pouze nejbližšího okolí zlomu. Naopak seismické vlny se šíří stovky kilometrů daleko, a ačkoliv jejich síla (amplituda) se vzdáleností od zlomu obecně slábne, může dojít k lokálnímu zesí­lení na méně zpevněných horninách (např. na říčních a jezerních usazeninách). Tak bylo například v roce 1985 těžce poškozeno Mexico City zemětřesením, které vzniklo na více než 200 km vzdáleném zlomu. Město totiž bylo vybudováno na nezpevněných usazeninách vysušeného jezera. Škody tedy primárně způsobují kmitavé pohyby (otřesy) zemského povrchu, popřípadě trvalé změny terénu v blízkosti zlomu. Další značné škody vznikají následkem sekundárních přírodních jevů, které jsou silnými otřesy spou­štěny (např. sesuvy půdy či vlny tsunami). Tyto sekundární jevy mohou způsobit škody větší než samotné otřesy, což se například stalo při velkých zemětřeseních v Indonésii v roce 2004 a v Japonsku v roce 2011. To je však jiné téma, kterým se v dnešním článku nebudeme zabývat.

Můžeme se bránit samotným otřesům? Velmi těžko. Teoreticky bychom mohli odstranit nebo ztužit nezpevněné horniny, a tím částečně snížit úroveň možných otřesů. Jde ovšem o řešení velmi neefektivní, které se v praxi příliš neuplatňuje (nezpevněné horniny mohou dosahovat mocnosti až stovek metrů), a uvádíme ho zde jen pro dokreslení problematiky. Ačkoliv se může zdát, že jsme proti zemětřesením bezbranní, není tomu tak. Víme totiž velmi dobře, jak zabránit škodám způsobeným zemětřesením, alespoň v případě nových staveb.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorech

Jan Burjánek

Jiří Málek

Miroslav Coubal

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné