Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Makroskandál s mikroplastem

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 384, 2017/7

Švédskou vědou otřásl v krátké době už druhý skandál. V obou případech domovské organizace podvodníky v první fázi vyšetřování „přikryly“.

Drobné částečky plastů jsou všude. Pohled optikou mikroskopů je odhalí v písku tichomořských atolů, v polárním ledu i v bahně ze dna Mariánského příkopu. Vznikají rozlámáním a roztrháním výrobků z nejrůznějších polymerů, uvolňují se při praní z oděvů ze syntetických vláken, pocházejí z čisticích prostředků a kosmetiky. Obvykle se do kategorie tzv. mikroplastů zahrnují částice menší než 5 milimetrů, ale jejich velikost sahá až do nanometrových dimenzí.

Průlomová studie v podezření

Veřejnost má povědomí o rizicích, která představují pro živočichy větší kusy plastů. Někteří je polykají, jiní v nich beznadějně uvíznou nebo se jim plasty zadrhnou kolem těla. Stále častěji zaznívá varování i před mikroplastem, který hltají drobní planktonní korýši, měkkýši a další tvorové. Jaké může mít taková „dieta“ pro živočichy následky, není úplně jasné. Proto vzbudila začátkem července 2016 pozornost studie publikovaná v časopise Science Oonou Lönnstedtovou a Peterem Eklövem z Univerzity v Uppsale. Švédští biologové v ní nabízeli plůdku okouna říčního vedle živých larev žábronožek i polystyrenové kuličky o průměru 0,09 milimetru. S překvapením zjistili, že rybí potěr dává přednost plastu. Následně pomaleji rostl a měnil chování. Nevšímal si například poplašných látek, které uvolňují do vody ryby napadené dravci, a tak se okouni nakrmení plastem stanou mnohem snáze kořistí štik.

Lönnstedtová s Eklövem vystavili ryby množství plastových mikročástic a ukázali, co může takové znečištění napáchat v rybích populacích. Výsledky jejich pokusu korespondovaly se skutečností, že jak okounů, tak i štik v takto zamořených oblastech citelně ubývá. Chelsea Rochmanová z Torontské univerzity, která psala k studii doprovodný komentář pro Science, přiznává, že to na ni udělalo dojem,1) a sdělovací prostředky věnovaly studii velkou pozornost. Mezitím už ale někteří vědci začali upozorňovat, že v rozporu se zavedenými pravidly Švédové nezveřejnili všechna data ze svých pokusů. A mělo být ještě hůř. Josefin Sundinová z Univerzity v Uppsale a Fredrik Jutfelt z norské Univerzity v Trondheimu vyslovili podezření, že data z experimentů vůbec neexistují.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné