Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Makroskandál s mikroplastem

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 384, 2017/7

Švédskou vědou otřásl v krátké době už druhý skandál. V obou případech domovské organizace podvodníky v první fázi vyšetřování „přikryly“.

Drobné částečky plastů jsou všude. Pohled optikou mikroskopů je odhalí v písku tichomořských atolů, v polárním ledu i v bahně ze dna Mariánského příkopu. Vznikají rozlámáním a roztrháním výrobků z nejrůznějších polymerů, uvolňují se při praní z oděvů ze syntetických vláken, pocházejí z čisticích prostředků a kosmetiky. Obvykle se do kategorie tzv. mikroplastů zahrnují částice menší než 5 milimetrů, ale jejich velikost sahá až do nanometrových dimenzí.

Průlomová studie v podezření

Veřejnost má povědomí o rizicích, která představují pro živočichy větší kusy plastů. Někteří je polykají, jiní v nich beznadějně uvíznou nebo se jim plasty zadrhnou kolem těla. Stále častěji zaznívá varování i před mikroplastem, který hltají drobní planktonní korýši, měkkýši a další tvorové. Jaké může mít taková „dieta“ pro živočichy následky, není úplně jasné. Proto vzbudila začátkem července 2016 pozornost studie publikovaná v časopise Science Oonou Lönnstedtovou a Peterem Eklövem z Univerzity v Uppsale. Švédští biologové v ní nabízeli plůdku okouna říčního vedle živých larev žábronožek i polystyrenové kuličky o průměru 0,09 milimetru. S překvapením zjistili, že rybí potěr dává přednost plastu. Následně pomaleji rostl a měnil chování. Nevšímal si například poplašných látek, které uvolňují do vody ryby napadené dravci, a tak se okouni nakrmení plastem stanou mnohem snáze kořistí štik.

Lönnstedtová s Eklövem vystavili ryby množství plastových mikročástic a ukázali, co může takové znečištění napáchat v rybích populacích. Výsledky jejich pokusu korespondovaly se skutečností, že jak okounů, tak i štik v takto zamořených oblastech citelně ubývá. Chelsea Rochmanová z Torontské univerzity, která psala k studii doprovodný komentář pro Science, přiznává, že to na ni udělalo dojem,1) a sdělovací prostředky věnovaly studii velkou pozornost. Mezitím už ale někteří vědci začali upozorňovat, že v rozporu se zavedenými pravidly Švédové nezveřejnili všechna data ze svých pokusů. A mělo být ještě hůř. Josefin Sundinová z Univerzity v Uppsale a Fredrik Jutfelt z norské Univerzity v Trondheimu vyslovili podezření, že data z experimentů vůbec neexistují.

Nyní vidíte 35 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné