i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Drápkovci do Asie nepřiplavali, ale přišli pěšky

 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 384, 2017/7

Drápkovci jsou pozoruhodní živočichové, kteří vypadají jako housenky s tykadly a mnoha nožičkami. Nejstarší fosilní doklady ukazují, že souš kolonizovali před téměř půl miliardou let a od té doby prakticky nezměnili svůj vzhled. Dnešních přibližně  200 druhů je klasifikováno do dvou čeledí, drápkonošovití obývají Papuu-Novou Guineu, Austrálii, jih Afriky a Chile, zatímco drápkovcovití jsou široce rozšířeni v tropech Jižní a Střední Ameriky, v africkém Gabunu, v jihovýchodní Asii a jeden druh v severní Indii. Je tedy zjevné, že vznikli v Gondwaně, jižním prakontinentu. Jejich výskyt v jihovýchodní Asii se obvykle vysvětluje pomocí kontinentálního driftu, který Indii, původně součást Gondwany, přesunul k Asii. Podle této teorie tudíž drápkovci k Laurasii připlavali někdy před 80 miliony let.

Nové metody nám pomáhají nejen v nových objevech, ale i v přehodnocení objevů starších. Aplikace rentgenové synchrotronové mikrotomografie na drápkovce uvězněného v barmském jantaru patří mezi tyto případy. Původní popis drápkovce Cretoperipatus burmiticus jej sice řadil do čeledi drápkovcovití, nicméně s poznámkou, že to je spíše doklad zpochybňující platnost stávajícího systému tohoto živočišného kmene. Zmíněný křídový drápkovec byl totiž v jantaru uvězněn již před 100 miliony let, a nemohl tudíž do Barmy přelézt z Indie.

Současný detailní průzkum potvrdil jeho příslušnost k čeledi drápkovcovití, dokonce se ukázalo, že je až na přítomnost očí extrémně podobný současnému slepému severoindickému druhu. To naznačuje, že původní gondwanští drápkonoši v Indii zřejmě vymřeli a jediný známý žijící indický druh drápkovce kolonizoval tento subkontinent až po jeho kolizi s Asií. A kudy se dostali Drápkovci do Asie nepřiplavali, ale přišli pěšky drápkovci do Asie? Zřejmě přišli mnohem dříve po souši, napříč Laurasií. Máme fosilní doklady drápkovců také ze Severní Ameriky a Evropy, tudíž je zřejmé, že jejich současný disruptivní areál výskytu je způsoben spíše jejich vyhynutím na většině území severní polokoule.

Ivo de Sena Oliveira et al., Current Biology; DOI: 10.1016/j.cub.2016.07.023

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan H. Tuf

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., (*1974) vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny.
Tuf Ivan H.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...