Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Kosit, či pást, to je, oč tu běží

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 321, 2017/6

Pod vlivem člověka už od neolitu (počátku zemědělského hospodaření) vznikaly v krajině bezlesé plochy, které jsou osídlovány travinnými společenstvy. Tyto polopřirozené trávníky poskytují celou řadu ekosystémových služeb a hostí vysoké počty rostlinných a živočišných druhů. Udržování takových trávníků spočívá v odstraňování nadzemní biomasy, a tím zamezení sukcese směrem k lesu, obvykle formou pastvy anebo sečením.

Prvotní byla pastva, která je spojována s domestikací zvířat v období neolitu. Teprve mnohem později se objevilo kosení, které souvisí s ustájením dobytka. Významným zlomem je bezesporu i druhá polovina 20. století, kdy došlo k upuštění od těchto tradičních maloplošných hospodářských aktivit na relativně velkém území. Zachování tradičních druhově bohatých trávníků v současnosti v mnoha případech spočívá v optimálním způsobu hospodaření.

Pastva i sečení jsou ekonomicky náročné a otázkou zůstává, který z obou managementů je pro zachování polopřirozených trávníků přínosnější. Její zodpovězení není zcela jednoduché, protože v úvahu je nutné vzít celou řadu faktorů, jako jsou podmínky prostředí, některé louky připomínají více stepi, jiné jsou spíše mokřady. Nezanedbatelná je i početnost a druh býložravce, důsledky pastvy mnohahlavého stáda koní se na trávníku odrazí jistě jinak než pastva jedné kozy.

I přesto lze z celosvětového pohledu konstatovat pozitivnější vliv pastvy než sečení. Pravděpodobně je tomu tak proto, že pastva v sobě spojuje několik efektů. Kromě odstranění nadzemní biomasy podporuje rozvolněnost travních porostů, což vede k jejich prosvětlení a ke snížení konkurence mezi druhy. Mírné narušování vlivem sešlapu velkými býložravci navíc vytváří vhodná místa pro klíčení semen. Naproti tomu sečení je procesem, který vede k plošnému neselektivnímu odstranění nadzemní biomasy a celkové uniformitě trávníků. Pozitivní vliv pastvy nelze jako ochranářský management s ohledem na místní specifika zcela přeceňovat. I když nebylo by lepší v našem okolí poslouchat například občasné zabečení než monotónní zvuk sekaček?

Malin Tälle et al., Agriculture Ecosystems & Environment, DOI: 10.1016/j.agee.2016.02.008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.