Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kosit, či pást, to je, oč tu běží

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 321, 2017/6

Pod vlivem člověka už od neolitu (počátku zemědělského hospodaření) vznikaly v krajině bezlesé plochy, které jsou osídlovány travinnými společenstvy. Tyto polopřirozené trávníky poskytují celou řadu ekosystémových služeb a hostí vysoké počty rostlinných a živočišných druhů. Udržování takových trávníků spočívá v odstraňování nadzemní biomasy, a tím zamezení sukcese směrem k lesu, obvykle formou pastvy anebo sečením.

Prvotní byla pastva, která je spojována s domestikací zvířat v období neolitu. Teprve mnohem později se objevilo kosení, které souvisí s ustájením dobytka. Významným zlomem je bezesporu i druhá polovina 20. století, kdy došlo k upuštění od těchto tradičních maloplošných hospodářských aktivit na relativně velkém území. Zachování tradičních druhově bohatých trávníků v současnosti v mnoha případech spočívá v optimálním způsobu hospodaření.

Pastva i sečení jsou ekonomicky náročné a otázkou zůstává, který z obou managementů je pro zachování polopřirozených trávníků přínosnější. Její zodpovězení není zcela jednoduché, protože v úvahu je nutné vzít celou řadu faktorů, jako jsou podmínky prostředí, některé louky připomínají více stepi, jiné jsou spíše mokřady. Nezanedbatelná je i početnost a druh býložravce, důsledky pastvy mnohahlavého stáda koní se na trávníku odrazí jistě jinak než pastva jedné kozy.

I přesto lze z celosvětového pohledu konstatovat pozitivnější vliv pastvy než sečení. Pravděpodobně je tomu tak proto, že pastva v sobě spojuje několik efektů. Kromě odstranění nadzemní biomasy podporuje rozvolněnost travních porostů, což vede k jejich prosvětlení a ke snížení konkurence mezi druhy. Mírné narušování vlivem sešlapu velkými býložravci navíc vytváří vhodná místa pro klíčení semen. Naproti tomu sečení je procesem, který vede k plošnému neselektivnímu odstranění nadzemní biomasy a celkové uniformitě trávníků. Pozitivní vliv pastvy nelze jako ochranářský management s ohledem na místní specifika zcela přeceňovat. I když nebylo by lepší v našem okolí poslouchat například občasné zabečení než monotónní zvuk sekaček?

Malin Tälle et al., Agriculture Ecosystems & Environment, DOI: 10.1016/j.agee.2016.02.008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...