Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kosit, či pást, to je, oč tu běží

 |  4. 6. 2017
 |  Vesmír 96, 321, 2017/6

Pod vlivem člověka už od neolitu (počátku zemědělského hospodaření) vznikaly v krajině bezlesé plochy, které jsou osídlovány travinnými společenstvy. Tyto polopřirozené trávníky poskytují celou řadu ekosystémových služeb a hostí vysoké počty rostlinných a živočišných druhů. Udržování takových trávníků spočívá v odstraňování nadzemní biomasy, a tím zamezení sukcese směrem k lesu, obvykle formou pastvy anebo sečením.

Prvotní byla pastva, která je spojována s domestikací zvířat v období neolitu. Teprve mnohem později se objevilo kosení, které souvisí s ustájením dobytka. Významným zlomem je bezesporu i druhá polovina 20. století, kdy došlo k upuštění od těchto tradičních maloplošných hospodářských aktivit na relativně velkém území. Zachování tradičních druhově bohatých trávníků v současnosti v mnoha případech spočívá v optimálním způsobu hospodaření.

Pastva i sečení jsou ekonomicky náročné a otázkou zůstává, který z obou managementů je pro zachování polopřirozených trávníků přínosnější. Její zodpovězení není zcela jednoduché, protože v úvahu je nutné vzít celou řadu faktorů, jako jsou podmínky prostředí, některé louky připomínají více stepi, jiné jsou spíše mokřady. Nezanedbatelná je i početnost a druh býložravce, důsledky pastvy mnohahlavého stáda koní se na trávníku odrazí jistě jinak než pastva jedné kozy.

I přesto lze z celosvětového pohledu konstatovat pozitivnější vliv pastvy než sečení. Pravděpodobně je tomu tak proto, že pastva v sobě spojuje několik efektů. Kromě odstranění nadzemní biomasy podporuje rozvolněnost travních porostů, což vede k jejich prosvětlení a ke snížení konkurence mezi druhy. Mírné narušování vlivem sešlapu velkými býložravci navíc vytváří vhodná místa pro klíčení semen. Naproti tomu sečení je procesem, který vede k plošnému neselektivnímu odstranění nadzemní biomasy a celkové uniformitě trávníků. Pozitivní vliv pastvy nelze jako ochranářský management s ohledem na místní specifika zcela přeceňovat. I když nebylo by lepší v našem okolí poslouchat například občasné zabečení než monotónní zvuk sekaček?

Malin Tälle et al., Agriculture Ecosystems & Environment, DOI: 10.1016/j.agee.2016.02.008

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné