Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Aféra Fortinbras

Prvorepubliková cenzura v akci
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 172, 2017/3
 |  Seriál: Cenzura, 14. díl (PředchozíNásledující)

Konfiskace románu Františka Zavřela Fortinbras se v jistém smyslu stala symbolem prvorepublikové literární cenzury. Je přitom pravděpodobné, že pokud by k zákazu nedošlo, próza kontroverzního dramatika by se z povědomí literárních historiků vytratila.

Když na podzim 1928 vyšla Zavřelova románová prvotina Hora Venušina, nikdo patrně netušil, k jak výraznému předělu v autorově tvůrčí dráze dochází. Autor oznamoval, že se rozhodl ukončit kariéru dramatika a nadále se bude věnovat jen prozaické tvorbě. Nepochybně přitom podcenil obtíže, jež z jeho rozhodnutí vyplynou. Vstupoval totiž na půdu, kterou na rozdíl od divadelní sféry tak dobře neznal a kde tvůrčí výkony hodnotili jiní posuzovatelé.

Románový polemik

František Zavřel (1884–1947) se pokoušel proniknout do prostředí divadelního světa už před první světovou válkou, do širšího povědomí však vstoupil až po vzniku samostatné republiky, kdy v únoru 1920 uvedlo brněnské Národní divadlo jeho drama Boleslav Ukrutný. Hra, která se obracela do české minulosti, měla politický přesah, neboť se vztahovala k tehdy rozšířeným debatám o české národní povaze. Během krátké doby si Zavřel vybudoval pozici nonkonformního umělce, který se nebojí veřejnost provokovat. Přestože jeho hry nikdy nebyly přijímány bez výhrad, většina recenzentů oceňovala jeho zaujetí divadlem, energii a snahu vyslovovat se k problémům přítomnosti.

Pro Zavřelovy pozdější problémy s cenzurou měla zásadní význam skutečnost, že se románem Hora Venušina rozhodl „definitivně vypořádat“ s pražským uměleckým prostředím, které dlouhodobě nenáviděl. Tento záměr výrazně předurčil i románovou formu; stal se jí klíčový román, v němž měli čtenáři rozpoznat veřejně známé osoby literátů, dramaturgů, herců či divadelních režisérů, pohybující se ve dvacátých letech nejen v oslnivém prostředí předních pražských divadelních scén a kaváren, nýbrž i v soudních síních či v pražském podsvětí. Kritický ohlas románové prvotiny však Zavřela neuspokojil.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Eduard Burget

PhDr. Eduard Burget, Ph.D. (*1972) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se kulturními dějinami 20. století, vztahem literatury, výtvarného umění a politiky. Tento text vychází ze studie „‚Ať jednou z politiky vydělá nakladatel a autor‘. Zavřelův Fortinbras v dialogu s cenzurou“ publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Burget Eduard

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné