Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Aféra Fortinbras

Prvorepubliková cenzura v akci
 |  9. 3. 2017
 |  Vesmír 96, 172, 2017/3
 |  Seriál: Cenzura, 14. díl (PředchozíNásledující)

Konfiskace románu Františka Zavřela Fortinbras se v jistém smyslu stala symbolem prvorepublikové literární cenzury. Je přitom pravděpodobné, že pokud by k zákazu nedošlo, próza kontroverzního dramatika by se z povědomí literárních historiků vytratila.

Když na podzim 1928 vyšla Zavřelova románová prvotina Hora Venušina, nikdo patrně netušil, k jak výraznému předělu v autorově tvůrčí dráze dochází. Autor oznamoval, že se rozhodl ukončit kariéru dramatika a nadále se bude věnovat jen prozaické tvorbě. Nepochybně přitom podcenil obtíže, jež z jeho rozhodnutí vyplynou. Vstupoval totiž na půdu, kterou na rozdíl od divadelní sféry tak dobře neznal a kde tvůrčí výkony hodnotili jiní posuzovatelé.

Románový polemik

František Zavřel (1884–1947) se pokoušel proniknout do prostředí divadelního světa už před první světovou válkou, do širšího povědomí však vstoupil až po vzniku samostatné republiky, kdy v únoru 1920 uvedlo brněnské Národní divadlo jeho drama Boleslav Ukrutný. Hra, která se obracela do české minulosti, měla politický přesah, neboť se vztahovala k tehdy rozšířeným debatám o české národní povaze. Během krátké doby si Zavřel vybudoval pozici nonkonformního umělce, který se nebojí veřejnost provokovat. Přestože jeho hry nikdy nebyly přijímány bez výhrad, většina recenzentů oceňovala jeho zaujetí divadlem, energii a snahu vyslovovat se k problémům přítomnosti.

Pro Zavřelovy pozdější problémy s cenzurou měla zásadní význam skutečnost, že se románem Hora Venušina rozhodl „definitivně vypořádat“ s pražským uměleckým prostředím, které dlouhodobě nenáviděl. Tento záměr výrazně předurčil i románovou formu; stal se jí klíčový román, v němž měli čtenáři rozpoznat veřejně známé osoby literátů, dramaturgů, herců či divadelních režisérů, pohybující se ve dvacátých letech nejen v oslnivém prostředí předních pražských divadelních scén a kaváren, nýbrž i v soudních síních či v pražském podsvětí. Kritický ohlas románové prvotiny však Zavřela neuspokojil.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Eduard Burget

PhDr. Eduard Burget, Ph.D. (*1972) působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., zabývá se kulturními dějinami 20. století, vztahem literatury, výtvarného umění a politiky. Tento text vychází ze studie „‚Ať jednou z politiky vydělá nakladatel a autor‘. Zavřelův Fortinbras v dialogu s cenzurou“ publikované v monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (2015).
Burget Eduard

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné