i

Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Nejnovější výzkumy o ambře

 |  6. 11. 2017
 |  Vesmír 96, 667, 2017/11

1897:

Ač o Ambře každý vzdělanec ví, že jest to hmota považovaná za výměty vorvaně (Physeter), utvořené v jeho vnitřnostech, tož dlužno přece pro uvědomění širšího kruhu čtenářstva několik slov předeslati. Častěji, dříve více než nyní, nacházely se kusy této hmoty volně plovoucí na širém moři a známa jest látka ta v lékárnictví a průmyslu voňavkářském pode jménem ambry šedé. Ambra pravá rozezná se od nepravé jinak i tím, že po spálení nezanechá popelu. Jak velice drahocenná to droga jest, o tom mnozí nemají ponětí. Dříve stál jeden kilogram ambry 4000 marek, tedy asi 2400 zl., roku 1891. stál asi 4200 zlatých. V drobném obchodě, v němž však nelze pravidelně ambru koupiti, žádá se za gram 5 zl. Nalezeny bývaly dříve kusy po 20 kilogr., ba i 50 kilogr. Nález takový znamenal nalézti celé jmění. Ubýváním, t. j. vražděním těchto mořských obrů, v jejichž útrobách ambra se vytvořuje, ambra čím dále tím méně přichází do obchodu a cena její stoupá znenáhla. Poměrně nejvíce nalezne se ještě ambry v indických mořích okolo Jávy, Sumatry i kolem Madagaskaru a jinde v tomto dílu světa.

Co však ambra vlastně jest, o tom mínění pořád se rozcházela. Brzy byla ambra považována za výměšek žlučový, močový a p. V novější době však prof. Joubin ve své přednášce o hlavonožcích promluvené na poslední schůzi zoologické společnosti francouzské zmínil se také o svém názoru, jak asi ambra ve vnitřnostech vorvaně se utvořuje. Strava tohoto zvířecího obra záleží hlavně z hlavonožců, mezi nimiž jeden druh, Eledone moschata, – jsa rozšířen daleko v mořích (i v Jaderském), hojně se vyskytuje. Tento hlavonožec jest pověstný svým pižmovým zápachem, pocházejícím z látky tvořící se v přečetných žlázách uložených v kůži. V žaludku a ve střevě vorvaně působí zajisté různé vlivy, jimiž tato vonná látka z řečeného hlavonožce v ambru se promění, a proto nelze jinak než za jakýsi koprolith látku tu považovati.

Nyní opět ohledal professor Henri Bouregard z pařížského musea přírodovědeckého kus ambry 8 kg vážící, který před 4 lety ve vnitřnostech vorvaně nalezen byl. Ve zprávě, kterou o výsledku svých výzkumů podal, praví, že nalezl v ambře té bakterium velmi čilé, jež on Spirillum recti physeteris jmenuje. Jest pravdě podobno, že toto bakterium žije s jinými mikroby v obsahu střeva vorvaně a má snad na vytvoření se specifické vůně jakýsi chemický vliv. Známo jest dávno již, že čerstvá ambra páchne nepříjemně jako hnůj, a že až během času líbezné své vůně nabude. Zdá se, jako by tento mikrob rušil látky v ní nepříjemně páchnoucí.

Plk. (Vesmír 27, 35, 1897/3)

 

2017:

Dnes už se považuje za jisté, že ambra vzniká jako ochrana trávicího ústrojí vorvaňů před mechanickým poškozením, typicky skutečně rohovitými čelistmi („zobákem“) hlavonožců. Vorvaň ostrou překážku obalí sekretem a celý útvar časem opustí tělo. Většinou zřejmě řitním otvorem, vzácněji ho velryba vyvrhne, případně se do moře dostane až po vorvaňově smrti. Zpočátku vypadá a „voní“ přesně tak, jak lze očekávat od hmoty pocházející ze savčího žaludku či střev. Příjemné aroma a světle šedou barvu získá až během měsíců a let kontaktu se vzduchem a mořskou vodou.

V USA, Austrálii a několika dalších zemích je používání přírodní ambry zakázáno, ale jako odpadní produkt nespadá pod ochranu CITES a ve většině států je legální, nicméně velmi drahá. Už od padesátých let je klíčová složka ambry, terpenoid ambroxid, vyráběn uměle (obchodní název Ambrox nebo Ambroxan). Využívá se ve farmaceutickém průmyslu jak pro svou vůni, tak pro schopnost fixovat jiné aromatické látky.

Syntetický ambroxid se vyrábí ze sklareolu – látky získávané ze šalvěje muškátové (Salvia sclarea). Ale extrakce sklareolu je náročná a následná syntéza si žádá několik kroků, je zdlouhavá a nákladná. V roce 2013 představili výzkumníci ze švýcarské společnosti Firmenich geneticky upravenou bakterii E. coli, která sklareol produkuje.1) A loni chemikové z pekingské Technické a obchodní univerzity publikovali postup přímé syntézy ambroxidu ze sklareolu v jediné aparatuře s 20% výtěžkem.2)

Poznámky

1) Schalk M. et al., J. Am. Chem. Soc., DOI: 10.1021/ja307404u.

2) Yang S. et al., Scientific Report, DOI: 10.1038/srep32650.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie, Zoologie, Fyziologie
RUBRIKA: Vertikála

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné