Geologické faktory a zdravotní stav obyvatel Slovenska

Zda souvisejí rozdíly ve zdravotním stavu populace s geologickými faktory, je třeba ještě prokázat. Prvním krokem je však zjistit souběžný výskyt.

Jedním z nejrychleji se rozvíjejících geologických oborů je dnes medicínská geologie. Ta se zabývá vztahem mezi geologickými faktory a zdravotním stavem obyvatelstva. Většinou se tato disciplína zabývá jednotlivými faktory, které mají dopad na zdravotní stav obyvatel, a poměrně dost úsilí bylo třeba věnováno studiu vlivu geogenních kontaminantů v konzumované vodě, např. arzenu v zemích jako Bangladéš a Chile nebo fluoru na Srí Lance a na riftu v Etiopii. Studie, které zohledňují vliv více geologických faktorů na zdravotní stav obyvatel, jsou ale vzácnější.

Mezi ně patří také ta, která na Slovensku proběhla pod vedením S. Rapanta z Geologického ústavu Dionýza Štúra (GÚDŠ) a jíž se účastnil i známý medicínský geolog R. B. Finkelman z Texaské univerzity v Dallasu.¹⁾ Slovensko rozdělili na osm hlavních geologických jednotek: paleozoikum, krystalinikum, karbonátové mezozoikum a bazální paleogén, karbonátové a silikátové mezozoikum a paleogén, paleogenní flyš, neovulkanity a neogenní a kvartérní sedimenty. Zpracovali 20 000 vzorků vody a 10 000 vzorků půd na území 2900 obcí. V těchto jednotkách stanovili průměrné hodnoty prvků a parametrů ve vodách a půdách a také 30 zdravotních indikátorů, jako např. cerebrální infarkt a mrtvice (WHO kód SMRI6364), maligní neoplazmy (kód REC) a choroby zažívacího systému (kód SMRK).

Největší kontrast nalezli mezi paleogenním flyšem s nejpříznivějším prostředím a neogenními vulkanity s nejméně příznivým prostředím. Mezi oběma extrémními prostředími nebyl až tak velký rozdíl v koncentracích mikrokomponent, jako jsou stopové prvky, ale v koncentracích makrokomponent, jaké představují vápník a hořčík ve vodě. Ty jsou vysoké v jednotkách karbonátového mezozoika a paleogenního flyše a nízké u neogenních vulkanitů. U stopových prvků, jako je rozpuštěný arzen, byl rozsah od 0,00079 mg/l u paleogénu do 0,00863 mg/l u krystalinika, což je stále méně než limit 0,01 mg/l doporučený WHO a US EPA. Podobná situace byla u rtuti a dalších stopových prvků. Na druhé straně se velké rozdíly vyskytovaly u vápníku, hořčíku a celkové tvrdosti, kde byly tyto parametry nejvyšší u karbonátových a flyšových jednotek a nejnižší u neovulkanitů. U těch byly naopak nejvyšší hodnoty rozpuštěného křemíku.

Autoři studie uvádějí jako kontrastní okresy Bardejov na severovýchodě Slovenska v paleogenním flyši a Krupinu na jihu Slovenska na neovulkanitech. Koncentrace vápníku, hořčíku a tvrdost vody v okrese Krupina jsou výrazně nižší než v okrese Bardejov, koncentrace sodíku a draslíku jsou naopak vyšší. Očekávaná délka života u mužů je v Bardejově o 7 let vyšší než v Krupině a relativní mortalita na kardiovaskulární choroby je v Krupině o 80 % vyšší než v Bardejově. Největší rozdíl je u mortality spojené s nemocemi zažívacího traktu, která je v Krupině o 100 % vyšší než v Bardejově. Výsledky jsou v souladu s řadou dalších studií, které uvádějí zvýšení výskytu kardiovaskulárních chorob spojených s měkkou vodou o více než 50 %. Studie také potvrdila zvýšení výskytu rakoviny v oblastech s nízkou koncentrací vápníku a hořčíku ve vodě o 20 až 30 %. Tady je však situace komplikovanější, protože dřívější studie téměř stejného týmu naopak indikovala zvýšení rakoviny prsu v oblastech s vysokou koncentrací vápníku a hořčíku ve vodě.

Problémem u této studie zůstává přivádění konzumované vody z relativně velkých vzdáleností, kde už mohou působit jiné geologické faktory. To se týká hlavně jižního Slovenska, kde je voda často čerpána z kvartérních sedimentů a přiváděna ze vzdálenosti 50 až 100 km. Ani konzumace lahvované vody nemohla být zohledněna.

Paleogenní flyš se vyskytuje i na západě Karpat v České republice, kde proto mohou být geologické podmínky relativně příznivé. Na druhé straně v neovulkanitech, které se vyskytují hlavně v Českém středohoří na severozápadě České republiky, nejsou na rozdíl od Slovenska významné využívané kolektory (viz R. Kadlecová, Vesmír 95, 568, 2016/10). Nízké koncentrace vápníku a hořčíku spojené s nízkou tvrdostí vody mohou také být v puklinových kolektorech moldanubika, kde může být dalším nepříznivým faktorem riziko spojené se zvýšenou koncentrací radonu na tektonických poruchách.