Vliv klimatických změn na půdy ČR

Největšími riziky a hrozbami pro zemědělskou půdu v důsledku klimatické změny je větrná a vodní eroze, acidifikace a salinizace, dezertifikace, ztráta organické hmoty (dehumifikace), zhoršení půdní struktury a s tím související utužení půdy, záplavy a sesuvy půdy či zástavba.

Půda je neobnovitelný, omezený přírodní zdroj, kdy se 1 cm půdy tvoří až tisíce let. Je jedním z nejdůležitějších základních výrobních faktorů a zásobárnou našeho potravního řetězce, se kterým bychom měli jednat s úctou a respektem. Její produkční i mimoprodukční (ekologické) funkce jsou velmi široké a je nezbytné dlouhodobě udržet její dobrý stav.

Stav půdy

Vodní eroze půdy při pěstování rizikové plodiny na svažitém pozemku bez protierozních opatření.Snímek archiv Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Se zrychlujícím se způsobem života, vývojem nových technologií a odrůd i s rostoucími požadavky na co nejekonomičtější a nejrychlejší produkci přibývá degradace půdy, její poškození, jež je v podstatě nevratné. Rozsáhlý vliv na stav a kvalitu půdy má i probíhající klimatická změna. Půdu ovlivňuje povrchová teplota, ať už vysoká, či nízká, vlhkost a tlak vzduchu, úhrn a intenzita srážek, směr a rychlost větru, výška sněhové pokrývky atd. Změna klimatu, tedy především extrémní výkyvy počasí, akcelerují degradační procesy, jako je např. eroze půdy a nedostatek vstupů organické hmoty.

Od roku 1936 ubyl už téměř milion hektarů zemědělské půdy. Různé typy degradací potenciálně ohrožují přibližně 54 % z celkové výměry zemědělské půdy; z toho připadá na větrnou erozi 14 %, na utužení (především podorničí) 49 %, na trvalé zamokření zhruba 5 % a na dezertifikaci (vysychání) 1 %.

Z klimatologického pohledu jsou některé části území ČR (jižní Moravy či Podkrušnohoří) hodnoceny jako suché, jelikož vykazují průměrné roční úhrny srážek pod 550 mm. Ze zemědělského pohledu je důležitý fakt, že sucho se vyskytuje nahodile, nepravidelně, a to jak v jednotlivých letech, tak v průběhu roku. Dokladem jsou výskyty sucha v letech 2000, 2003, 2011, 2012 a 2015.

Klimatická změna

Změna teploty – v detailu jde především o nárůst průměrných ročních teplot o 0,3 °C za 10 let, o změny přízemní minimální teploty a o extrémní horka. Růst teploty vzduchu ovlivňuje hydrologické poměry v půdě, zrychluje evapotranspiraci a způsobuje dezertifikaci a zasolení (salinizaci) půdy. Do jisté míry je pak společně se změnou hydrologie spouštěcím mechanismem půdních sesuvů. Teplotní a srážkové změny mají za následek také prodlužování vegetačního období, zmenšení oblačnosti a větší počet hodin slunečního svitu, jenž ovlivňuje půdní teplotu.

Změna hydrologických poměrů – celková změna vodního režimu je způsobena především změnou výskytu a intenzity srážek v jednotlivých obdobích roku při poměrně stálých dlouhodobých srážkových úhrnech, častějším výskytem suchých období a nárůstem výparu. Při suchých horkých obdobích je zemědělská půdy náchylná k vysychání, při silných větrech a extrémních srážkách k půdní erozi. V celkovém důsledku vše ovlivňuje snižování zásob podzemní vody a pokles vláhových indexů zemědělských oblastí. Nedostatečné hydrologické funkce půdy v kombinaci s extrémními dešti jsou dokonalou kombinací pro vznik povodní.