Mumie Ramsesa II.

1887: Z Egypta oznámen před nedávnem velice důležitý nález Maesperův, jenž řídí vědecké ohledávání hrobek egyptských a již mnohými výsledky svých prací vykázati se může. Slavný tento egyptolog odkryl loni v Deir-il Bahari tři mumie dobře zachované, z nichž jedna, jak později dokázáno, byla tělem Ramsesa Velikého, jednoho z největších vladařů a šiřitelů umění a osvěty v Egyptě. Rozbalování mumie prováděno Maesperem samým u přítomnosti khediva, Drumonda Wolfa a Nubara paše. Byl to slavnostní okamžik pro všechny přítomné, když po odkrytí četných vrstev plátna a obvazků zjevilo se, že nalezena mumie velkého Sesostrise Ramsesa II.

Nejen stáří mumie, […] ale i bezděčná vzpomínka na slavné vladaření tohoto krále v dávnověkosti, naplňovala přítomné úctou a vážností ku pozůstatkům takového stáří a původu. Vzdor změnám, které povstaly následkem tuhých obvazků, je mumie dosti dobře zachovaná. Poprsí vyniká z obalu, který dosud ještě kryje čásť těla, ruce spočívají na prsou, hlava je vztýčena, obličej veliký a vážného vzezření. Hlava je prodloužena, poměrně malá, vlasy na skráních řídké ale husté, na záhlaví bílé, avšak následkem připravování před pohřbem zažloutlé; čelo je málo vyvinuté, nízké, nos zahnutý, skráně prohloubené, licní kosti vyvstalé, brada mocná, ústa široká a bez zubů, sanice silná. Jest to celkem zjev majestátního kmeta. […]

Ramses II. panoval déle než 70 let a zemřel jako stařec téměř stoletý. Byl nejslavnějším králem egyptským, podnikl veliké výpravy do Ethiopie, Palaestiny, Sýrie, Médie a až do střední Asie. Za něho umění egyptské dostoupilo nejvyššího stupně, paláce a chrámy vyvstávaly ve všech částech jeho velké říše a jest to jeho zásluha, že Egypt pokryl se pomníky, které ještě dnes vzbuzují náš obdiv.

-č.- (Vesmír 17, 10, 1887/1)

2017: Ramesse II. (i dnes někdy psán jako Ramses) podle dnešních poznatků vládl 66 let (1279–1213 př. n. l.) a zemřel ve věku 90 nebo 91 let. Původně byl pohřben ve vlastní hrobce v Údolí králů, ale kvůli vykradačům hrobek jeho mumii kněží dvakrát stěhovali, objevena byla spolu s mumiemi dalších panovníků roku 1881 v hrobce thébského velekněze Pinodžema II. v Dér el-Bahrí. Gaston Maspero ji rozbalil v červnu 1886, dnes je uložena v Egyptském muzeu v Káhiře.

V sedmdesátých letech mumie prošla v Paříži detailní prohlídkou, rentgenové snímky přinesly podezření na Bechtěrevovu nemoc. Tuto diagnózu ale v roce 2014 výzkum s použitím výpočetní tomografie vyloučil. Ramesse II. prý místo toho trpěl difuzní idiopatickou kostní hyperostózou (DISH). Stejná nemoc sužovala i Amenhotepa III., syna Ramesse II. Meren­ptaha a Ramesse III.¹⁾

Formulace „vlasy na skráních řídké ale husté“ je zřejmě důsledkem redakční chyby. Maspero ve své originální zprávě psal, že vlasy jsou řídké na spáncích, ale poměrně husté na vrcholu hlavy.