i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Dialog imunity s nervovým a endokrinním systémem

 |  2. 10. 2017
 |  Vesmír 96, 552, 2017/10
 |  Seriál: Imunologie, 12. díl (Předchozí)

Funkční vztah mezi imunitními obrannými mechanismy a nervovou soustavou (a tedy i psychikou) je často prezentován jako cosi ezoterického, tajemného. Ve skutečnosti je podstata tohoto vztahu celkem dobře známa na molekulární úrovni.

Když na nás „něco leze“, mění se naše chování. Jsme ospalí, utlumení, nemáme chuť k jídlu, chceme, aby nás všichni nechali na pokoji. Tyto symptomy jsou způsobovány prozánětlivými cytokiny produkovanými v rámci imunitní obrany proti infekci. Na druhé straně průběh imunitních reakcí je více či méně ovlivněn duševním rozpoložením (např. chronickým stresem). Je dobře prokázané, že pacienti trpící chronickou depresí mají nižší počet lymfocytů a hůře odpovídají na očkování proti infekčním chorobám. Traduje se pozorování vojenských lékařů, že ze zranění a nemocí se rychleji uzdravují vojáci vítězící strany.

Některé neurotransmitery (např. noradrenalin) působí přímo na leukocyty, které pro ně mají příslušné receptory. Negativní vliv stresu na imunitní reakce je zřejmě způsoben vlivem uvolňovaných „stresových hormonů“ kortikosteroidů, které mají silné imunosupresivní účinky. Slezina a lymfatické uzliny jsou bohatě inervované a např. také tkáňové žírné buňky (mastocyty) mají přímý kontakt s nervovými zakončeními; ve skutečnosti pravděpodobně všechny leukocyty našeho těla jsou v dosahu působení periferních nervů.

Na různé typy bílých krvinek působí prostřednictvím povrchových a vnitrobuněčných receptorů řada hormonů (např. estrogeny, androgeny, kortikosteroidy, růstový hormon, thyroxin, endorfiny). Na druhé straně leukocyty produkují řadu hormonů (endorfiny, ACTH, TSH, růstový hormon, vitamin D3) a mnohé primárně imunitní cytokiny (IL-1, IL-6, TNF-α) působí i na buňky jak periferního, tak centrálního nervového systému. Mezi povrchové receptory sdílené jak lymfocyty, tak neurony patří např. i receptor PD-1, který tlumí aktivitu T-lymfocytů, zatímco na senzorických nervech tlumí intenzitu vnímání bolestivých podnětů.

Centrální nervový systém tradičně byl a částečně stále ještě je považován za „imunologicky privilegovaný“ orgán do značné míry izolovaný od imunitního systému (hemato-encefalickou bariérou); zvláště jsou v něm potlačeny poškozující zánětlivé reakce (viz 8. díl seriálu, Vesmír 96, 258, 2017/5). V poslední době se ale ukazuje, že izolace od imunitního systému není zdaleka absolutní. Jedná se spíše o vysoce regulovaný a selektivní vztah, do určité míry podobný situaci v slizničních tkáních citlivých na poškození zánětlivými reakcemi. O úzkém vztahu imunitního a centrálního nervového systému svědčí i to, že myši s těžkou kombinovanou imunodeficiencí, kterým zcela chybí T-lymfocyty, mají poruchy vývoje mozku a defekty paměťových mechanismů, které lze odstranit dodáním normálních funkčních T-lymfocytů, konkrétně těch, které produkují cytokin IL-4.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné