Nová naděje pro léčbu nespavosti
| 5. 11. 2015Peptid orexin podporuje stav bdělosti a jeho nedostatek způsobuje narkolepsii. Nabízí se proto využití fyziologických pochodů s ním spojených k léčbě nespavosti. První lék založený na jednom z antagonistů orexinu, suvorexant, schválil americký Úřad pro léčiva a potraviny (FDA) v srpnu 2014. Jaké možnosti léčby dnes vlastně existují?
Obecně se při problémech se spánkem jako první krok doporučuje úprava spánkové hygieny. Pod tímto pojmem se rozumí jak úprava životosprávy, tak volba vhodného prostředí pro spánek. Pokud tato opatření nejsou dostatečně účinná, doporučuje se použití volně prodejných přírodních prostředků, jako jsou extrakty chmele, kozlíku, hlohu a meduňky. Pokud ani tyto prostředky nezafungují, je na místě vyšetření ve spánkové laboratoři. Na základě výsledků lze nasadit farmakoterapii léčivy obecně shrnutými pod názvem hypnotika.1)
Opuštěné barbituráty
Nejúčinnějšími používanými hypnotiky jsou látky působící přes receptory GABAA, mající jako přenašeč kyselinu 4-aminomáselnou (Gamma Amino Butyric Acid), což je hlavní inhibiční mediátor centrálního nervového systému. V indikaci nespavosti se již pro řadu nežádoucích účinků nepoužívají barbituráty, jejichž zavedení do terapie ve dvacátých letech minulého století bylo velkým pokrokem. Kromě vedlejších účinků byl u barbiturátů problém s možností předávkování, poměrně časté bylo i jejich zneužití k sebevražedným pokusům. Jelikož nebyl proti barbiturátům nalezen žádný účinný antagonista, pozdě objevené případy často končily smrtí. Přesto byly barbituráty až do objevení benzodiazepinů široce používány. Klasickým příkladem byl fenobarbital, který se v nižších dávkách používal i v pediatrii. V současné době je fenobarbital v humánní medicíně používán již jen jako antiepileptikum.
Benzodiazepiny a jejich modifikace
Jedním z největších objevů medicinální chemie bylo koncem padesátých let minulého století objevení benzodiazepinů Leo Sternbachem ve firmě Hoffmann-La Roche.2) Zvláště po zavedení diazepamu a řady dalších látek této skupiny jako anxiolytik (pro léčbu úzkostí), sedativ, hypnotik, antikonvulziv (především k léčbě a prevenci epileptických záchvatů) atd. se benzodiazepiny nadlouho staly komerčně, ale i terapeuticky nejvýznamnější skupinou léčiv a byly překonány až na přelomu tisíciletí hypolipidemiky ze skupiny statinů.
Také benzodiazepiny účinkují působením na receptory GABAA. Podobně jako barbituráty se vážou mimo vazebné místo přirozeného mediátoru, tedy kyseliny 4-aminomáselné, a způsobují alosterickou změnu receptoru (tj. změnu jeho prostorového uspořádání), mající za následek zvýšený účinek přirozeného mediátoru. Vazebné místo benzodiazepinů je ale odlišné od vazebného místa barbiturátů.
Extenzivní modifikací struktury benzodiazepinů byly objeveny látky mající velmi rozdílné vlastnosti, např. délku a intenzitu účinku. Pro použití benzodiazepinů bylo také důležité objevení jejich