Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Krátké zprávy z imunologie

 |  3. 12. 2015
 |  Vesmír 94, 674, 2015/12
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 23. díl (PředchozíNásledující)

K úplnému poznání všech procesů podílejících se na lidské imunitě máme zatím daleko. Badatelé objevují netušené funkce známých molekul, nové nástroje pro boj s nádory a dokonce i dosud neznámé anatomické struktury. Zde je přehled těch nejzajímavějších novinek.

Všeobecně není příliš známo, že kromě krevního cévního systému máme ještě lymfatický (mízní) systém. Je tvořen jen obdobou žilního systému, obdobu tepen nemá. Proudí v něm lymfa obsahující tekutinu podobnou krevní plazmě a různé typy bílých krvinek, avšak nikoli krvinky červené. Lymfatické cévy začínají v tkáních, procházejí lymfatickými orgány (uzliny, tonsily – mandle, slezina, apendix, brzlík, kostní dřeň) a nakonec se spojují v hrudním mízovodu ústícím do krevního systému.

Doposud se studenti učili, že mozek spojení s lymfatickým systémem nemá; přitom se ale vědělo, že buňky imunitního systému tam omezený přístup mají. Nyní se ukázalo, že ve skutečnosti existují lymfatické cévy propojující centrální nervový systém s lymfatickým systémem.1) Je skutečně pozoruhodné, že i dnes je možné v anatomii objevit něco tak důležitého; tento objev určitě povede k přehodnocení některých „učebnicových pravd“ o neuroimunologii a o mechanismech některých autoimunitních a neurodegenerativních onemocnění.

Zbrojení proti nádorům

Obrana proti nádorovým onemocněním nepatří mezi silné stránky našeho imunitního systému. Nádorové buňky jsou příliš podobné buňkám normálním, takže imunitní systém má tendenci je tolerovat, ba aktivně chránit. Vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění jsou typicky chorobami pozdního, postreprodukčního věku, neexistovaly během evoluce pro vývoj protinádorových mechanismů dostatečně silné selekční tlaky.

V poslední době byl učiněn obrovský pokrok v poznání mechanismů toho, jak odstranit některé „brzdy“ imunitního systému, které brání účinnějším zásahům proti nádorům. V klinické praxi se např. úspěšně začínají používat monoklonální protilátky blokující funkce tzv. inhibičních receptorů T-lymfocytů. Nedávno byl identifikován další potenciální cíl, který by mohl zlepšit šance imunitních protinádorových zbraní.2) Je jím enzym dipeptidylpeptidasa 4 (DPP4), známý též pod označením CD26, který je zakotven v povrchové membráně mnoha typů buněk a odštěpuje z konců některých proteinů dipeptidy, tedy fragmenty složené ze dvou aminokyselin.

Jeho substráty jsou mnohé biologicky aktivní peptidy, resp. proteiny nebo jejich prekurzory. Působením enzymu se některé aktivují, jiné naopak inaktivují. Inaktivuje se mimo jiné chemokin (chemotaktický cytokin) CXCL10, který navádí T-lymfocyty do míst zánětů a nádorů. Ukázalo se, že použití inhibitoru DPP4 zvláště v kombinaci s jinými protinádorovými postupy zlepšovalo výsledky terapie experimentálních myších melanomů a karcinomů – zjevně proto, že T-lymfocyty byly lépe lákány chemokinem CXCL10 tam, kde bylo potřeba.

Onkologické terapeutické využití inhibitorů DPP4 by bylo velmi jednoduché – jejich bezpečnost je již dávno ověřena, protože je užívá více než 30 milionů pacientů trpících diabetem 2. typu; v tomto

Nyní vidíte 30 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Chcete inkoustovou, laserovou, nebo farmaceutickou?

Matěj Novák  |  1. 6. 2020
V nedávné době se 3D tisk objevoval v médiích především v souvislosti s výrobou ochranných pomůcek proti koronaviru. Nejedná se však v žádném...
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné