Aktuální číslo:

2019/11

Téma měsíce:

Ceny Neuron

Nečekané souvislosti v imunologii

 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 16, 2016/1
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 24. díl (PředchozíNásledující)

Lze vycvičit imunitní systém k boji s nádory? Jak mohou chybně fungující buňky imunitního systému přispět k rozvoji obezity a diabetu? Má narušení přirozených biorytmů podíl na vzniku autoimunitních onemocnění? Nové studie přinášejí řadu otázek i náznaky odpovědí.

Snad jedinou pozitivní vlastností nádorových onemocnění je, že až na ojedinělé výjimky (viz níže) nejsou nakažlivá. Dokonce ani přenos nádorových buněk z jednoho jedince na druhého nevyvolá onemocnění, alespoň pokud nejde o jednovaječná dvojčata. Imunitní systém příjemce, konkrétně jeho T-lymfocyty, totiž rozpozná a zničí cizorodé (alogenní) nádorové buňky stejně spolehlivě a účinně jako v případě orgánových transplantátů.

Hlavním (avšak nikoli jediným) důvodem je to, že buňky dárce a příjemce se prakticky vždy liší svými povrchovými tzv. HLA glykoproteiny (HLA gp).1) Ty jsou totiž nesmírně polymorfní – geny, které je kódují, se v populaci vyskytují ve stovkách poněkud odlišných variant. Produkty těchto genů, tedy ony HLA gp, vážou a na buněčném povrchu vystavují fragmenty všemožných proteinů, které jsou buňkou produkovány nebo pohlcovány. Pokud je buňka infikována nebo je jinak abnormální, jsou na jejím povrchu vystavovány také fragmenty proteinů pocházejících z patogenních mikroorganismů nebo z abnormálních (např. mutantních) vlastních proteinů.

Tyto komplexy jsou rozeznávány různými typy T-lymfocytů, které pak ony choré buňky přímo či nepřímo ničí. T-lymfocyty musí být přitom nejprve aktivovány tzv. buňkami prezentujícími antigen, což jsou hlavně tzv. dendritické buňky (DC). Různé formy HLA gp vážou různé typy proteinových fragmentů, takže když se buňky jednoho jedince dostanou do jiného organismu, jeho imunitnímu systému se jeví jako abnormální, a to i v případě, že jsou ve skutečnosti naprosto zdravé, jako je tomu u orgánových transplantátů.

Imunitní systém krom toho také produkuje proti cizorodým buňkám protilátky, které jsou zaměřeny jednak proti jejich komplexům HLA gp, ale také proti jiným polymorfním povrchovým molekulám cizorodých buněk. Doposud se zdálo, že tyto protilátky hrají při odvrhování cizích buněk ve srovnání s T-lymfocyty jen nedůležitou roli.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který od roku 2005 řídí a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Sekvenační data pomáhají odhalit globální rozšíření hub

Petr Baldrian  |  14. 11. 2019
Pokud vezmeme v úvahu, kolik dat získaných sekvenačními metodami (tzv. high-throughput-sequencing) je v současné době k dispozici, je možné se...
Probouzení nesmrtelnosti

Probouzení nesmrtelnosti

Marek Janáč  |  11. 11. 2019
Nesmrtelnost – věčná touha a hybatelka dějin života na planetě Zemi. V biologickém slova smyslu žene k plození potomstva, ve smyslu duchovním k...
Zabití ekonomikou

Zabití ekonomikou

Lucie Kalousová  |  11. 11. 2019
„Silná ekonomika vám může zlomit srdce,“ napsal v roce 2007 americký ekonom Christopher Ruhm. [1] Narážel tím na dobře zdokumentovaný paradox...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné