Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Lék od mořského hada a další překvapení

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 80, 2016/2
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 25. díl (PředchozíNásledující)

Peptid z jedu hada vodnáře účinkuje proti mikroorganismům a příliš mnoho soli v potravě může způsobit zánět plic. Jednou ze zbraní proti autoimunitním chorobám je „holení“ klíčových proteinů z povrchu dendritických buněk. A uměle vytvořený interleukin může potlačovat nežádoucí imunitní reakci. Další porce imunologických novinek:

Antimikrobiální peptidy (dlouhé zhruba 10–50 aminokyselin) jsou zajímavou a hlavním proudem imunologie trochu přehlíženou skupinou molekul, podílející se na obraně proti patogenním mikroorganismům. Tyto molekuly jsou díky specifickému uspořádání hydrofobních a pozitivně, resp. negativně nabitých aminokyselinových zbytků v polypeptidovém řetězci schopny vázat se na povrchové membrány některých mikroorganismů, vytvářet v nich póry a tím je hubit.

Pozoruhodná je selektivita tohoto působení – tyto peptidy samozřejmě nesmějí napadat buňky organismu vlastní, ale pouze buňky potenciálních škůdců; dosáhnout toho zjevně lze v důsledku odlišností lipidového a proteinového složení povrchových membrán buněk vlastních a mikrobiálních.

Antimikrobiální peptidy byly izolovány a charakterizovány např. z hemolymfy hmyzu (cekropiny, moricin), hmyzího jedu (melitin) či kůže obojživelníků (magainin, dermaseptin, buforin). Máme je ale i my savci, a to jak v lyzozomech fagocytů, tak především ve většině epiteliálních buněk; převaha z nich spadá do skupin tzv. kantelicidinů a defensinů.

Nedávno byl objeven velmi zajímavý a potenciálně prakticky využitelný antimikrobiální peptid ze skupiny kantelicidinů v jedu mořského hada vodnáře modroskvrnného (Hydrophis cyanocinctus).1) Je složen z třiceti aminokyselin, účinkuje proti širokému spektru bakterií, kvasinek a plísní a téměř neubližuje savčím buňkám. Pozoruhodné je, že je schopen nejen proděravět mikrobiální membrány, ale má i výrazné protizánětlivé účinky, protože inhibuje produkci zánětlivých cytokinů (TNF-α, IL-1β, IL-6) vyvolanou bakteriálními lipopolysacharidy. Hadí kantelicidin se totiž váže na molekuly lipopolysacharidů gramnegativních bakterií a tím zabraňuje jejich agonistické vazbě na receptor TLR4. Tento unikátní peptid má tedy evidentně zajímavý terapeutický potenciál, a to zvláště v nynější době, kdy vzrůstá odolnost bakterií proti běžným antibiotikům.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...