Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Lék od mořského hada a další překvapení

 |  4. 2. 2016
 |  Vesmír 95, 80, 2016/2
 |  Seriál: Novinky z imunologie, 25. díl (PředchozíNásledující)

Peptid z jedu hada vodnáře účinkuje proti mikroorganismům a příliš mnoho soli v potravě může způsobit zánět plic. Jednou ze zbraní proti autoimunitním chorobám je „holení“ klíčových proteinů z povrchu dendritických buněk. A uměle vytvořený interleukin může potlačovat nežádoucí imunitní reakci. Další porce imunologických novinek:

Antimikrobiální peptidy (dlouhé zhruba 10–50 aminokyselin) jsou zajímavou a hlavním proudem imunologie trochu přehlíženou skupinou molekul, podílející se na obraně proti patogenním mikroorganismům. Tyto molekuly jsou díky specifickému uspořádání hydrofobních a pozitivně, resp. negativně nabitých aminokyselinových zbytků v polypeptidovém řetězci schopny vázat se na povrchové membrány některých mikroorganismů, vytvářet v nich póry a tím je hubit.

Pozoruhodná je selektivita tohoto působení – tyto peptidy samozřejmě nesmějí napadat buňky organismu vlastní, ale pouze buňky potenciálních škůdců; dosáhnout toho zjevně lze v důsledku odlišností lipidového a proteinového složení povrchových membrán buněk vlastních a mikrobiálních.

Antimikrobiální peptidy byly izolovány a charakterizovány např. z hemolymfy hmyzu (cekropiny, moricin), hmyzího jedu (melitin) či kůže obojživelníků (magainin, dermaseptin, buforin). Máme je ale i my savci, a to jak v lyzozomech fagocytů, tak především ve většině epiteliálních buněk; převaha z nich spadá do skupin tzv. kantelicidinů a defensinů.

Nedávno byl objeven velmi zajímavý a potenciálně prakticky využitelný antimikrobiální peptid ze skupiny kantelicidinů v jedu mořského hada vodnáře modroskvrnného (Hydrophis cyanocinctus).1) Je složen z třiceti aminokyselin, účinkuje proti širokému spektru bakterií, kvasinek a plísní a téměř neubližuje savčím buňkám. Pozoruhodné je, že je schopen nejen proděravět mikrobiální membrány, ale má i výrazné protizánětlivé účinky, protože inhibuje produkci zánětlivých cytokinů (TNF-α, IL-1β, IL-6) vyvolanou bakteriálními lipopolysacharidy. Hadí kantelicidin se totiž váže na molekuly lipopolysacharidů gramnegativních bakterií a tím zabraňuje jejich agonistické vazbě na receptor TLR4. Tento unikátní peptid má tedy evidentně zajímavý terapeutický potenciál, a to zvláště v nynější době, kdy vzrůstá odolnost bakterií proti běžným antibiotikům.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...